Listopad 2012

Kapitola 54. - Překvapení ze Suny

21. listopadu 2012 v 19:23 | Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo |  Naruto: Team Charllee

Uff! Po dost dlouhé době další dílek, spíš na objasnění a k návázání věcí budoucích...

Sekera z bronzu, rouno ze zlata (Sekera z bronzu, rúno zo zlata)

21. listopadu 2012 v 19:15 Knižní recenze

Autor: Juraj Červenák
Nakladatelství: BROKILON
Počet stran: 303 stran
Datum vydání: 2009 v ČR i SR
Můj stav: Vlastním
Nacházíme se v povodí řeky Istros (tedy Dunaj) v době bronzové. Do těchto končin zavítá trójský princ Podarkés, potřebuje totiž získat poklad kterým by mohl vykoupit rodné město od mykénského zabijáka Hérakla. Ovšem karavana s jantarem na který čekal byla přepadena Hadozuby, kmenem který uctivá démonického Černoplaza, a poklad uloupen. Nezbývá mu než jej vybojovat zpět s pomocí velmi schopných spojenců. Velkého válečníka Astéria, mladinké věštkyni Sýkorky a knížete Sokola. Jejich nepřátely ovšem nejsou jen Hadozubi ale i konkurenční Vlci o jejichž hranice je neustálý spor. Jenže nastanou ještě mnohem větší komplikace, do kraje vpluje Argó s Iásonem jenž je doprovázen svou silnou posádkou plnou známých jmen. Herakles, Orfeus, Boreovci, Théseus a hlavně obávaná čarodějnice Médeia. Ti všichni vnesou do krajiny chaos a utrpení. Křivonohý který patří do klanu Vlků, jenž byl Argonauty rozprášen, je nucen spolčit se se svými nepřáteli které vede mladý kníže Sokol. Kdo nakonec získá poklad?
Úžasné! Jako dítě které vyrostlo na štorchovkách jsem si dokonale namixovanou dávku fantasy a historie podle Červenáka zamilovala. Děj rychlé odsýpá a nejednou překvapí. Krom toho jsou zde velmi dobře rozpracované postavy. Astérius jenž má svá tajemství a minulost na kterou nerad myslí, přičemž je to velice sympatický člověk. Sýkorka, dívka schopna krom věštění mluvit s bohy a vytváří si k Astériovi velmi silné pouto. Sokol, velmi schopný a nadaný kníže či chetitský bojovník Ahurmuna. A pak jsou tu Argonauti. Známí především jako udatní hrdinové, zde je to však banda hrdlořezů a namyšlenců, což je velmi zajímavé a uvěřitelnější. Není zde nouze o kouzla a podivuhodné bytosti, kterým to člověk díky přesvědčivému podání a prostředí prostě věří.
Hodnocení: 9/10

Století páry

16. listopadu 2012 v 21:12 | Nagadir |  Knižní recenze

Autor: Petr Schink
Nakladatelství: Triton (edice Trifid)
Počet stran: 291 stran
Datum vydání: 2010 v ČR
Můj stav: Vlastním
Kniha se zkládá z jakýchsi minipovídek které dávají dohromady příběh pistolníka Fastyngera von Hautena. Prvních pár stránek nás zavede do tábora na který téměř neustále útočí trolové, a právě Fastynger s dalšími muži a mladíkem Jansenem tento tábor ochraňují. Není to lehké a právě proto se hlavní hrdina vrací ve svých vzpomínkách zpět v čase. Zpět do doby kdy netrčel v smradlavém táboře, nejedl šlichty a nebyl obklíčen trolí armádou. A tady začíná náš příběh.
Fastynger je v jedné hospodě najmut, nebo spíš doslova unesen, jedním mužem z klanu technologů kterého doprovází spanilá dívka jménem Branwen. Během cesty, kdy převážejí nějaké důležité součástky, se Hautenovi zalíbí ale i kdyby s ním dívka chtěla být, nemůže jelikož si ji její pán Krümemman nechal vypěstovat a naprogramovat v trolí Líhni podle svých představ. Při přepadení vozu je Branwen zneškodněna a Fastynger se rozhodl Krümemmanovi pomstít. Když dorazí do Šestiměstí, cíle své cesty, zničí jeho životní dílo, parostroj. Netuší přitom, že tím odstartuje řetězec událostí který vyústí až k jeho budoucím živoření v táboře.
Poté sledujeme několik jeho dalších dobrodružství. Zneškodnění werewolfa v Lilienburgu, hlídání Laerda syna bohatého muže pana de Krachta a milujícího všemožné domy rozkoše či boj s upíry a nakonec neúspěšná mise týkající se ochrany Münchhausena. Když ho jeho minulost nepříjemně dostihne rozhodne se zničit Líheň, nevědomky tak způsobí expanzi trolů a upravených pololidí kteří se pokoušejí zlikvidovat lidstvo.
Postavy jsou opravdu dobře rozpracovány a rozhodně netrpí klišé, u mnohých z nich se ukáže že měly či mají v příběhu větší roli než se na první pohled mohlo znát. Samotný svět příběhu je značně originální. Industriální říše je plná metafyziků kteří si přírodní zákony upravují podle sebe a na laika působí jako čarodějové, a technologů - industriálů kteří vytvářejí stroje a nové technologie. Svět je to pošmourný a šedavý.
Rozhodně nejzajimavější je způsob jak je samotný příběh napsán a poskládán. Krátké okno přítomnosti je vystřídáno delší povídkou z minulosti a také jsou tu včleněny dvě krátké mezihry.
Hodnocení: 9/10

Guilty Crown - Stay Close

16. listopadu 2012 v 21:07 Videa
No, tohle anime vypadá velmi dobře, nejspíš se na něj budu muset podívat...


Turkey and his little problem XD

16. listopadu 2012 v 20:54 Cosplay videa - APH
Úžasná cosplay scénka výjímečná tím, že je nejen dokonalá ale i česká! XD


Meeting

16. listopadu 2012 v 20:52 Cosplay videa - APH
XD Miluju ty hlášky! Dokonalost!


Angel?

16. listopadu 2012 v 20:43 Roronoa Zoro



Men's in bussiness

16. listopadu 2012 v 20:33 Hetalia


Edenie (Paradyzja)

16. listopadu 2012 v 20:21 | Nagadir |  Knižní recenze

Autor: Janusz Andrzej Zajdel
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 162 stran
Datum vydání: 2000 v ČR (roku 1984 v Polsku)
Můj stav: Zapůjčeno (z knihovny)
V této ne příliš tlusté knížečce se skrývá opravdu velmi dobré a neotřelé sci-fi. I když se začátek tak trochu tváří jako obyčejné klišé velice brzy se všechno změní.
Novináři Rinahovi se jako jednomu ze dvou pozemšťanů poštěstilo získat povolení k osobnímu navšívení Edenie. Edenie je malá planeta, jediná svého druhu ve známém vesmíru, stvořena pouze a jen lidmi, kteří si však až chorobně chrání před pozemšťany své soukromí a dokonce před nimi skrývají i samotnou polohu svého světa. A právě Rinah má zájem o to jak se ta tomto jim neznámem světě žije, jaké jsou edenské zvyky či jak moc se liší od těch na Zemi. Poté co absolvuje cestu ke svému cíli se dostává přímo do středu dění. Je mu přiřazen osobní prostor, který je k jeho údivu příliš malý, žasne nad kontrolním zařízení a občas nechápe chování zdejších lidí. Postupně však zjišťuje, že život zde není tak idilický jak mu všichni a všechno okolo tvrdí. Ovšem největší šok mu zasadí zjištění týkající se umístění samoté Edenie a jejího vztahu k planetě Tartar, jejíž nerostné bohatství slouží jako výměnný obchodní artikl mezi Zemí a Edenii.
Hlavní postava je zajímavý muž, který je vhozen do jemu zcela neznámému místu s podivnými zvyky, nařízeními a divnou šifrovanou mluvou. Značnou část svého pobytu stráví se svým průvodcem Alvim, který se před ním nezdráhá opěvovat svůj svět a hanět matičku Zem. Krátce se potká s místním psychologem či reportérkou Zinou. A také tu je Nikor, muž který mu sdělí celkem nesmyslou zprávu, která se vzápětí ukáže být velice důležitou.
Příběh se posouvá dynamicky a čím více čtete tím více chcete o Edenii vědět a tím více kroutíte hlavou nad tím jak se tam žije. Stejně jako hlavní hrdina nebudete s to pochopit takovýto systém a možná za tím budete tušit i něco nekalého. Závěr vás možná může v první chvíli trochu zklamat, ale je dokonalou tečkou za celým příběhem.
Hodnocení: 10/10

Seržant

16. listopadu 2012 v 20:15 | Nagadir |  Knižní recenze

Autor: Miroslav Žamboch
Nakladatelství: Klub Julese Vernea (knižní řada Poutník)
Počet stran: 265 stran
Datum vydání: 2004 v ČR
Můj stav: Zapůjčeno (z knihovny)
Seržant Lancelot a jeho jednotka střeží hranice království. Protože je to práce vskutku nebezpečná bývají na ni vybíráni ti, kteří si tak mají odpykat nějaký trest, ovšem šance k přežití je velmi mizivá. Lancelot se i přesto nevzdává a společně se svými muži se snaží udržet naživu zuby nehty. Od jedné podivuhodné události na bojišti se ale všechno zamotává. Jeho lidé umírají příliš jednoduše, rituál obětování, zabijácká mlha či nepřátelské vojsko, které se zjeví jen tak z ničeho, jsou jen špetkou z mnoha událostí. Lancelot se do toho všeho, kdy se tomu snaží přijít na kloub, musí postarat o ženu kterou miluje a zároveň si dávat pozor na královnina proradného kapitána Harpa. Postupně se vyjevuje šokující pravda, kdy se jeden z jeho vojáků Fill či samotná královna ukážou být něčím jiným než za koho je považoval.
Spousta zajímavých postav, byť samotný hrdina Lancelot mě na začátku příliš neoslovil, oblíbila jsem si spíše vedlejší postavy. Ochotná Dominika, vystavující se kvůli Lancelotovi nebezpečí, otravný Harp snažící se překazit plány hlavního hrdiny či tajemná královna.
Co se týče světa ve kterém se to odehrává docela dlouho mi trvalo než jsem si zvykla na to nezvyklé spojení střelných zbraní, parotanků a jiné technologie s obdobím které mi spíš připomínalo středověk. Ale ať už tak či tak, vyvrcholení této knihy bylo nanejvýš podařené i přes pomalejší začátek který mi příliš nesedl.
Hodnocení: 7/10

Srovnáno se zemí (Roadwork)

16. listopadu 2012 v 20:12 | Nagadir |  Knižní recenze

Autor: Stephen King pod pseudonymem Richard Bachman
Nakladatelství: Pavel Dobrovský - BETA
Počet stran: 300 stran
Datum vydání: 2005 v ČR (roku 1981 v U.S.A.)
Můj stav: Zapůjčeno (z knihovny)
Barton George Dawes žil relativně poklidně společně se svou milující manželkou, i přes to že mu před nedávnem zemřel jeho jediný syn. Problémy mu nepůsobila ani jeho neuvěřitelná prolhanost. Vše se však změnilo když se začala stavět nová dálnice, ta měla vést nejen přes prádelnu ve které pracoval ale dokonce i přes jeho dům který má spojený se šťastnými vzpomínkami. Proto se rozhodne že bude všechno kolem této silnice sabotovat, ať už se jedná o neustálý odklad stěhování či nalezení nového místa pro firmu. Jeho zarputilost mu přinese mnoho problémů a jeho maželství ze začne rozpadat, proto se rozhodne pro pomstu. A hodlá to rozjet v parádním stylu.
Typický bachmanovský hrdina který čelí svému okolí a hlavně sám sobě. Bart je poměrně zajímavá postava ať už svým uměním přesvědčivě lhát či lehkou rozpolceností osobnosti. Příběhem se mihne mnoho dalších postav, z nichž se mi nejvíce zamlouvali gangster Magliore a mladičká dívka Charlie hledající nový smysl života.
Celkově mi ale způsob jak byl příběh vypravován neseděl tak jako u jiných Kingových knih. Vše bylo mnohem vláčnější a roztaženější, místy dokonce nudné. I přes zajímavý rozbor psychiky hlavního hrdiny jsem postrádala cokoliv svižnějšího, teprve až ke konci se kniha velice dobře rozjela ale ani to nestačilo k tomu aby si to vylepšilo skóre.
Rozhodně je to zatím nejhorší kniha kterou jsem od něj měla možnost číst, ale i přes to bylo docela zajímavé.
Hodnocení: 7/10

Pokrok v hodině angličtiny

16. listopadu 2012 v 19:56 | Nagadir |  Deník...
Zdravím,
jak už nadpis napovídá dneska nás v hodině čekalo milé překvapení. Poprvé za ty dva měsíce a pár týdnů jsme měli hodinu s rodilým mluvčím. Někteří sice zpočátku vypadali překvapeně, ale nakonec nám to šlo dobře. Joana mluvila tak akorát rychle, srozumitelně a nijak složitě. Brzy jsme si zvykli, že během hodiny slyšíme jen angličtinu (i když u našich českých vyučujících jsme češtiny taky moc neslýchávali) a byli jsem schopni na všechno odpovídat jen v příslušném jazyce. Doufám, že takových hodin teď bude lépe, dokonce jsme se i nasmáli. Pomalu začínám věřit, že závěrečný test zvládnu na výbornou což by mi v angličtině dodalo dost sebedůvěry abych mohla pokračovat i na vyšší úrovni.
Jinak stále čtu jako magor XD Ale o víkendu bych si chtěla pustit pár filmíků, které jsem si nakoupila a nestačila si je prohlédnout. Zde je ten dalekosáhlý seznam: Yamada samuraj z Ayothaye (když už nic tak alespoň přehlídka polonahých sexy asiatů XD), Čas pravdy (vypadá to jako solidní detektivky), Vem si mou duši (postupná vyvražďovčka adolescentů, snad bude stát za to), Iris spiknutí zla (korejských filmů jsem zatím moc neviděla), Johnny Mnemonic (Reevese mám ráda, krom toho podle Williama Gibsona od nějž jsem si z knihovny půjčila Idoru), Leon (už jsem tenhle dokonalý film s Renem viděla, ale chci si ho připomenout), Mise 1549 Boj o život (nějaká japonská šílenost o přenosu jednotky do minulosti, mám pocit že už jsem to kdysi viděla), Konkurz na smrt (hororová vražďárna, vlastním už několik let, ale stále jsem nenašla odvahu, ono japonské horory jsou dost silné kafe XD), anime filmík Evangelion: 1.11 Monstrum (uvidím), Laputa Nebeský zámek (Miyazakiho tvorba určitě bude stát za to), Naušika z větrného údolí (rovněž se velmi těším) a nakonec Thor (severský legendy i jejich bohy miluju a zajímá mě marvelský zpracování).
Aby jste se tu nenudili tak vám tu budu alespoň posílat recenze na knihy co jsem přečetla XD Na dalším Naruto dílku se pracuje, ale anglina zabírá dost času, jsem nenapravitelný lenoch a večer mi to už moc nemyslí.
Bye bye, Nagadir

Paranoia Agent

4. listopadu 2012 v 18:28 Oblíbené OP a ED
Totálně šíleně znějící a vypadající opening Yume no Shima Shinen Kouen/Dream Island Obsessional Park od Susumy Hirasawy:

Zajímavá líná melodie endingu Shiroi Oka - Maromi no Theme rovněž od Susumy Hirasawy:

Bla bla bla...

4. listopadu 2012 v 18:27 | Nagadir
Zdravím, následovat bude tradiční dávka všemožných keců XD
Takže, pořád čtu jak šílená a mám málo času na net XD Angličtina v kurzu mě baví víc a víc, kupodivu jsem schopna si zapamatovat všechna gramatická pravidla co jsme už probírali, nevím jestli jsem na střední byla tak blbá a nebo naše učitelka opravdu tak špatná. Nicméně tady opravdu zářím, vzhledem k mým tříročním zkušenostem na univerzitě, kde jsem sice angličtinu jako předmět neměla ale hodně jsem četla mangy a sledovala anime s anglickýma titulkama, mám opravdu velkou slovní zásobu a občas mě učitelky musí zarážet protože bych nikoho nepustila ke slovu XD Ale to je jen dobře, alespoň vím že mi to jde.
Jinak včera jsem měla možnost konečně vidět toliko opěvovaný film Avatar. Co říci? Bylo to velice zajímavé, úžasné nápady, bezva souboje, trocha neinvazivní romantiky, místy mi sice něco logicky nesedělo ale dohromady ve vším všady to byla pěkná podívaná. Ono Cameron umí dobře hrát na city (viděli jsme Titanik ne?) takže se do toho člověk mého ražení docela slušně vcítí, ale i když mi bylo modráčků líto stejně mě nejvíc nasíralo že záporácký velitel místní lidské armádky si tam nepobyl trochu déle a neměl víc bojových sekvecí XD Jinak, proč musely obě ženský (doktorka a vojanda) umřít??? To je diskriminace!!! XD Příběhově to sice nebyl nejlepší kousek mezi filmy ale bylo to dobře zpracované a z Pandořiny flory a fauny mi jen přecházely oči. Jinak jako milovník mang/anime jsem si nemohla nevšimnout těch pochodujících mechů jejichž konstrukci jsem určitě už někde dříve viděla a ty vrtulníky mi taky připadaly povědomý XD
Tak zatím nazdar
Nagadir