Říjen 2012

Varia quality!

28. října 2012 v 16:54 | Nagadir |  My Welcomes
Po delší době opět nová welcomka. Tentokrát s KHR tématikou a konkrétněji mými Varia oblíbenci. Tradiční rudo-černá kombinace obohacena o kapku orandžové XD Snad se vám tihle drsní hošani budou líbit....


Slepý dům

28. října 2012 v 16:43 | Nagadir |  Knižní recenze

Autor: Jana Abrahamová
Nakladatelství: Petra
Počet stran: 198 stran
Datum vydání: 2006 v ČR
Julie Benetová byla úspěšnou inspektorkou, nečekaný a tragický zvrat však její život zpřeházel naruby. Byla nucena odstoupit ze svého místa a rodina jejího muže ji nenávidí. O to víc ji překvapil nápad jejího dlouholetého přítele pana Rachůnka, který je pro ni téměř otcem, založit detektivní kancelář. Zpočátku jsou na denním programu jen jednoduché záležitosti, od hledání ztraceného mazlíčka až po sledování manžela. Brzy se však objeví mnohem závažnější případ, paní Tamara si přeje zjistit něco víc o smrti své sestry Lindy, která se našla brutálně zohavená po několikadenním týrání. Julie neváhá a do případu se okamžitě a s velkým nasazením pouští, přičemž ji kupředu žene touha ukázat svým bývalým kolegům že za něco stojí i bez jejich pomoci. Postupně se během pátrání ukazuje že je vše mnohem složitější než se zdálo a najít pachatele nebude zcela tak jednoduché, krom toho Julii začne jít i o život.
Některé postavy jsou zajímavé jiné jsou jen slepeniny samých klišé, za což by se dal označit i příběh celý. Některé dialogy jsou nesmyslné, nebo znějí na detektivní příběh příliš naivně a hloupě, postavy se občas chovají a jednají zcela nelogicky. Na druhou stranu se příběh nečetl až tak hrozně, bohužel jsem si jej ani neužívala. Nebylo v něm nic moc nového, nic příliš překvapivého, bylo to nemastné neslané. Prostě velmi nevýrazné. Za pár měsiců si člověk ani nevzpomene že něco takového někdy četl.
Hodnocení: 5/10

Zápolení (Takekurabe)

27. října 2012 v 16:23 | Nagadir |  Knižní recenze
Autor: Higuchi Ichiyou
Nakladatelství: DharmaGaia
Počet stran: 197 stran
Datum vydání: 2008 v ČR (v Japonsku pak jednotlivé povídky či novely: Za úplňku v prosinci 1895, Zápolení mezi ledny 1895 - 1896, V kalném proudu v září a říjnu 1895, Rozcestí v lednu 1896)

V kalném proudu (Nigorie),
hlavní hrdinkou je zde Riki která se živí jako společnice mužů, a musí snášet různorodé útrapy ať už se jedná o jejího milence, pomluvy či bezútěšnost jejího zaměstnání. Zároveň s tím sledujeme i příběh Genkičiho od nějž chce utéct manželka se synem kvůli jeho aférám s Riki, opilectví a neschopnosti zabezpečít rodinu. I přes jednoduchost hlavního tématu (nešťastná láska) dokáže tato povídka zaujmout.
Hodnocení: 7/10

Za úplňku (Juusanya),
mladá žena Oseki narychlo odjíždí z domu ke svým rodičům aby si postěžovala na svůj manželský život. Ač pocházela z chudé rodiny zakoukal se do ní zámožný pan Harada a rozhodl si ji vzít, pro Oseki však šťastné manželství velmi záhy skončilo. Je svým mužem zesměšňována a potupována díky svému nízkému původu. Radí se s rodiči a musí čelit závažnému rozhodnutí. Pokud se rozvede už nikdy svého syna neuvidí a ač bude volná stejně zbytek života bude trpět výčitkami, a nebo zůstane s Haradou a bude snášet jeho chování ale bude trpět ve společnosti svého milovaného syna.
Hodnocení: 9/10

Zápolení (Takekurabe),
nejdelší ze čtveřice krátkých povídek vypráví o dvou partách dětí ze dvou odlišných ulic které mezi sebou přirozeně soupeří. Postavy jsou velice dobře vykresleny ať už se jedná o Nobujukiho, syna představeného chrámu, který je velice ambiciózní co se jeho budoucnosti týče a shodou okolností se zaplete do rozbroje mezi partami. Mladičké Midori která je zvyklá žít v přepychu a koupit si co se ji zlíbí díky prospěchu její starší sestry, velice úspěšné kurtizány. Šóta, chytrý a bystrý mladík ze zámožné rodiny, či zbrklého, chvástajícího se a hrubého Čókičiho který nenávidí jak Šótu tak i Midori a urputně proti nim zbrojí. Je to velmi povedený příběh o dětech, jejich rozmarech, pocitech a jejich chování na základě nejen okolní společnosti ale i domácí situace.
Hodnocení: 8/10

Rozcestí (Wakaremichi),
líčí vztah mezi dvěma mladými lidmi. Deštníkářským učedníkem Kičim který se stal citově závislým na švadleně Okjó. Denně ji navštěvuje a ona se o něj stará, velice rádi spolu hovoří, a dalo by se říct že si mezi sebou vytvořili pouto blízké sourozeneckému. Ovšem mladá žena si uvědomuje že takhle dlouho žít nedokáže a přemýšlí že by příjala nabídku stát se hýčkanou milenkou. Kiči se tímto cítí být zrazen a podveden.
Hodnocení: 8/10

Všechny čtyři příběhy jsou velice zajímavým realistickým náhledem na městský (pravděpodobně Tokijský) život a zvyklosti té doby, přičemž je vše doplňováno většinou dobovými fotografiemi. Důležité je zmínit i neuvěřitelně propracovanou psychologii postav. Co se týče stylu psaní je rovnež celkem neobvyklý, přímá řeč totiž není nikterak odlišena od zbytku textu přesto nemohu tvrdit že bych se v něm ztrácela. Všechny povídky mají buďto otevřený a nebo nevyjasněný konec což na jednu stranu trochu zamrzí ale na druhou to nutí nad tím vším popřemýšlet. Příjemným doplňkem jsou vysvětlivky na konci každé povídky které se týkají použitých japonských básniček, svátků, osob, míst, zvyků, přirovnání a spousty dalších japonských reálií které pomáhají k lepšímu pochopení děje; či úvod o samotné autorce a rozbor jejího díla na konci sbírky.
Celkové hodnocení: 8/10

Hunter x Hunter

15. října 2012 v 7:57 Oblíbené OP a ED
Druhý opening Taiyou wa Yoru mo Kagayaku od Wino:

Opening Hunter x Hunter Green Island - Pray od Wish:

O knihách...

8. října 2012 v 9:43 | Nagadir |  Deník...
Opět zdravím,
jelikož nejsem na noťasu ze kterého bych mohla poslat jednu vtipnou a šílenou maglajz povídku XD Tak udělám alespoň krátké recenze k několika knihám co jsem přečetla...
Zdeněk Žemlička: Vlčice, nádherné fantasy odehrávající se na počátku letopočtu kdy vzniká Marobudova říše. Sledujeme příběh vlkodlačice Kroany která přišla o své rodiče a touží po pomstě. Vyskytují se zde různé nadpřirozené bytosti a stvoření, spousty bitev ale i romantika. Také není nouze o pár zvratů.
Autor si se vším dokázal velmi dobře vyhrát, promíchal kapku historie s kvalitním fantasy příběhem. Postavy jsou věrohodné což je velké plus, a líbí se mi že byl autor schopen tak dobře popisovat ženskou postavu. Krom toho vlkodlaci jsou zde ti staří známí vlkodlaci, chlupaté bestie před kterými byste nejraději utekli i když ne vše co se o nich říká musí být pravdou.
Není to sice dílo které by se vyrovnalo mistrům v tomto oboru přesto je to četba příjemná a zábavná.
Dean Koontz: Bezmoc, psychologický thriller. Tento typ žánru miluju (i normální thrillery) a proto jsem asi poměrně přísná. Zde nás příběhem provází Cullen Greenwich, úspěšný spisovatel s milující manželkou a geniálním synkem. Ovšem vše se zvrtne poté co o jeho nejnovější knize napíše Waxx kritiku. Waxx není tak úplně normální kritik, což rodina zažije na vlastní kůži když jen tak tak unikne z domu který jim vybouchne za patami. Jenže to je teprve začátek, Waxx je jim v patách a chce Cullena zničit. Doslova.
Bezmoc je vcelku průměrný thriller, jehož skvělý pocit z něj kazí spousta maličkostí. Na thriller jsou některé věty až příliš dlouhé, takový typ souvětí působí příliš roztahaně a únavně, těžce. Jako kdybyste louskali Tolstoje. Takže tomu místy chybí plynulost, možná je to jen překladem ale občas jsem si musela některé věty přečíst znovu. Dále mi doslova nesedla jedna scénka. Kdy Cullen vypráví jak ve svých šesti letech zažil vyvraždění celé jeho rodiny která byla shromážděná na oslavě. Neměla bych nic proti tomu že jako jediný přežil ale nelíbí se mi jak je to uděláno. Cullen přežil z jakýhsi záhadných způsobů jelikož ho vrazi prostě ignorovali/neviděli/nebyli schopni vidět. Nemám nic proti nadpřirozenu pokud je podáno tak aby mohlo být pochopeno a zapadalo do příběhu (viz Stephen King) ale zde to na můj vkus působí velmi rušivě. Celkou knihu jsem doufala že se to nějak vysvětlí ale ono nic. Prostě přežil protože něco přimělo vrahy aby toho šetiletého kluka neviděli. A za druhé jako šestiletý se až příliš lhostejně vyrovnal s tím že jsou před ním zabíjeni jeho nejbližší. Tohle bych byla schopna tolerovat v anime/manze nebo knize pro mladší, ne v knize pro dospělé. Prostě je všechny obchodil, poupravil a pak to šel zaspat.
Další velké mínus. Geniální syn Cullena, Milo. Chápu že géniové myslí jinak, ale aby šestiletý génius během příběhu prozradil že za záhadným zjevováním domácího psa na divných místech jsou jeho pokusy s teleportací a poté dokázal o pár minut vrátit čas. Na to že celou dobu je příběh prezentován jako nesci-fi a pak bum! Prostě mě to nezapadlo do celého kontextu příběhu. A raději pominu celý ten nádech Deus ex Machina, který se nad tímto příběhem vznáší.
Co dodat? Ano thriller je to zajímavý a dokonce jsem si ho i užila, i když mi tam pár věcí nesedělo. Uvidím jestli je to vyjímka a nebo Koontz opravdu není šálek mého čaje.
Nagadir

Konečně zpět?!

4. října 2012 v 9:40 | Nagadir |  Deník...
Zdravím!
poslední dobou jsem to tu krapet zanedbávala takže se pokusím to napravit. Etsu mi dodala nějaké materiály na další díl Charllee týmu a tak se tu snad co nejdříve objeví.
Jinak co nového? Chodím na roční jazykový kurz, konkrétněji Angličtina a celkem mi to jde. Na to že jsem měla slušné mezery v Gramatice si nemůžu stěžovat, teď se jen slušně šrotit a udělat závěrečné zkoušky.
Taky jsem si konečně po dlouhé době obnovila kartu do knihovny, už jsem si toho za ty dva týdny stačila dost napůjčovat a stejně tolik načíst XD Rozhodně doporučuju Isaaca Asimova a jeho Nemesis, zpočátku se mi to zdálo takové vláčné ale kapitolu po kapitole to bylo napínavější a víc a víc mě zajímalo jak to se všemi dopadne.
Z českých autorů to bude Miroslav Žamboch a jeho Bez slitování, kniha o bývalém gladiátorovy Baklym. Mou první knihou s Baklym byl Čas žít, Čas zabíjet, ta ukazuje Baklyho jako celkem necitelného i když vše dělá kvůli své rodine (dceři) ale je to příjemná změna oproti těm všem kladným hrdinům. Jednu chvíli Baklyho milujete a pak si říkáte že je to blb a vůl a jak mohl něco takového udělat, což je taky celkem fajn nesouhlasit s jednáním hrdiny je rovněž příjemnou změnou. No a právě Bez slitování je dřívější kniha. Bakly zde vykazuje víc citů, zpřátelí se, má strach a zamiluje se.
Juraj Červenák, to je jedna velká kapitola sama o sobě. Jeho příběhy které jsou směsicí fantasy a historie jsem si okamžitě oblíbila ať už je to Sekera z bronzu, rouno ze zlata kdy se vše odehrává v době bronzové a příjemně mě překvapilo jak je do příběhu začleněna Argó a Argonauti i to že zde jsou vlastně zápornými postavami (na Herákla se odteď budu dívat rozhodně jinak). Či jeho třídilné Dobrodružství kapitána Bathoryho, ze 17 sotletí kdy na Čechy pořádaly nájezdy Švédové a Slovensko pomalu okupovali Turkové a poturčenci.
No jinak jsem si pořídila pár DVDíček. Rozhodně se nemůžu dočkat až si udělám čas na Naušiku z Větrného údolí od Miyazakiho. Jeho torbu zbožňuju a dost mě překvapilo vidět v obchodech i jeho starší dílko. No a pak mám ještě Yamadu, samuraje z Ayothaye a Iris: Spiknutí zla. Thajský a korejský film, uvidím jestli to bude stát za to.

Tak se mějte
Nagadir