Květen 2012

Zpropadená technika!

26. května 2012 v 18:02 | Nagadir
Zdravím, copak se zase stalo? Můj noťas si zase řekl že je v pohodě už nějak moc dlouho takže o sobě prostě musel dát vědět. Větrák hučí tak příšerně že by mu to záviděla i motorová pila, příčemž mi ten rachot děsně leze na nervy. Nezbývá mi nic jiného než počkat až budu doma a tam to předám na opravení. No tenhle text píšu z nového mobilu, přece jen mi ten net v něm k něčemu je XD Tak se zatím mějte, Nagadir

EDIT!!! Založila jsem si facebook, ale jen kvůli tomu abych mohla kecat s Etsuko, protože na mobilu nemám scype XD Taky jsem zjistila že i přes to jak malou plochu mobil má, můžu číst mangu. No když už jsem u čtení vrhla jsem se na Zeměplošské knížky. Mám za sebou dokonalý Mort a teď se prokousávám Magickým prazdrojem. Už od mé první knihy (Otec prasátek) je mou oblíbenou postavou bezkonkurenční Smrť. Tak dokonalou, vtipnou a hlavně šílenou fantasy jsem nikdy nečetla XD

EDIT2!!!! (29.5.) Mám za sebou už i Magický prazdroj, bezva četba a zajímá mě co se sakra stalo s Mrakoplašem a Zavazadlem??? (pokud to víte, mlčte o tom). Teď pro změnu listuju Soudnými sestrami (ten Smrť je fakt všude ale to bude asi tím jeho povoláním XD), bábi Zlopočasnou jsem si oblíbila už v Čaroprávnosti a vévoda je správný druh narušeného člověka XD Jinak jsem se dala do vlastní tvorby, jelikož když nemám tak očividnou možnost být na netu múzák mě nutí do práce až běda. 6 popsaných stránek (z obou stran) tradiční linkované A4 jsem už dlouho nepopsala a to mám za chvíli v plánu pokračovat. Normálně jsem dostala tvůrčí záchvat! XD


EDIT3!!!!!! (5.6.) Soudné sestry přečteny a musím říct že konec, rozuzlení a to kolem bylo fakt bezvadné. Teď na mě ze stolu smutně koukají Pyramidy ale to až dočtu Zhubni od Stephena Kinga (ano zase jsem kupovala...). Miluju Kingovo rozebírání psychiky. Jo jinak mám v knihovničce 4. volume Death Note (to víte když už nakupuju tak pořádně XD). Co se týče tvorby mé tak Hitogami momentálně zabírá nějakých 32 stránek linkované A4 a stále hodlám pokračovat, dokud nemám blok tak budu prostě frčet XD Škola nic moc pořád mě čeká fůra zkoušek a jestli výjdu s kredity bude to s pořádně odřenýma ušima ale abych pravdu řekla škola už mě tak nějak moc nesejří. Nejsem prostě studijní typ člověka a spíš mi vyhovuje něco kde nejsou přesně stanovené termíny, jo chtěla bych být spisovatelkou (zasněně) ale to se uvidí po 30.7. což je konečné datum pro odevzdání povídek pro fantasy soutěž (ale naděje si nedělám moc velké protože je to dost prestižní soutěž, své povídky tam měl např. Juraj Červenák, Miroslav Žamboch, Vladimír Šlechta, Leonard Medek ale za zkoušku nic nedám XD)


Help me!!!

24. května 2012 v 15:03 | Nagadir |  Deník...
Zabijte mě někdo!!!!
Já si prostě s tím kupováním knížek nedám pokoj, hlavně že mi knihy doma z knihovniček přetékají a některé bohužel mají své stanovisko na stole protože nikde jinde není místo. Určitě jsem posedlá nějakým knihomolným démonem a je mi předurčeno zemřít zavalená knihami, ne že by se mi ten druh smrti nelíbil XD
A co že jsem si to koupila? Druhé volume mangy Motýlek (Butterfly) a tři knížky od Pratchetta (Mort, Magický prazdroj a Soudné sestry), Zeměplocha je prostě totálně šíleně návyková XD
Hm jinak jsem si konečně pořídila nové brejličky, zatím se na nich pracuje ale docela se těším až je budu mít u sebe (to byl ten důvod proč jsem musela k náměstí a proč jsem procházela kolem knihkupectví...)
Chjo musím se krotit, musím se krotit nebo mě ty knihy vážně zavalí...


Yamato Nadeshiko Shichi Henge

23. května 2012 v 15:40 Oblíbené OP a ED
Tady mezi mé oblíbené patří druhý ending ∞Changing∞ od dámské skupiny BON-BON BLANCO:

Yu Yu Hakusho

23. května 2012 v 15:31 Oblíbené OP a ED
Takže staré dobré YYH má i přes své stáří velmi dobré a chytlavé OP i ED, i když pokud už bych si měla vybrat přikláním se spíš k Endingům.

První ending Homework ga Owaranai od Matsuko Mawatari:

Zombie-Loan

23. května 2012 v 15:16 Oblíbené OP a ED
Takže v tomhle anime jsem si děsně oblíbila Ending (opening byl na druhou stranu jeden z nejstrašnějších které jsem kdy slyšela XD), jedná se o písničku Chain Ring od skupiny MUCC.



Smirk...

23. května 2012 v 14:58 Final Fantasy
Sephiroth8.jpg Sephiroth


Shugarl

23. května 2012 v 14:43 Boys
Z mangy Defense Devil, děsně jsem si ho oblíbila XD A to sexy tělo *_*

Shugarl.jpg Shugarl

A•Tract - Good Bye

23. května 2012 v 14:08 Korejská hudba
Na tuhle nádhernou písničku jsem narazila při pravidelném bloumání po youtube a musím uznat že zpěvák má nádherný hlas, škoda jen že narozdíl od japonštiny nerozumím ani slovu (nepočítám angličtinu XD)


Bleach

23. května 2012 v 13:58 Můj názor na anime
Alternativní název:
Typ: TV
Počet dílů: 366
Rok vydání: 2004 - 2012
Žánr: akce, komedie, shounen, supersíly, nadpřirozeno
Délka: 24 minut každý díl
Dostupnost: 13+
Pokračování: v manze
Hlavním protagonistou je středoškolák Ichigo Kurosaki který krom toho že má orandžové háro se vyznačuje i schopností vidět duchy. Jeho poklidný, občas rváčský, život je narušen když se v jeho pokoji objeví dívka oblečená do černého kimona a vzápětí na to jeho rodinu napadne Hollow, což je něco jako zlá duše. Dívka se představí jako Rukia a sdělí mu že je shinigami a že jejím úkolem je právě likvidovat ony Hollowy, při komfrontaci s jedním z nich byla nucena Ichigovi předat své schopnosti a tak od té doby za ní plní práci shinigamiho. Později se ukáže že tento akt nezůstane bez povšimnutí jelikož předávat schopnosti lidem je zakázáno a tak si pro Rukii příjde její bratr kapitán šesté divize Kuchiki Byakuya a jeho vícekapitán Abarai Renji aby příjmula odpovídající trest. Ichigo to samozřejmě nemůže nechat jen tak být a rozhodne se ji zachránit, podstoupí tréning s Uraharou a společně se svými přáteli Chadem, Ishidou a Orihime se vydává na záchranou akci do Soul Society, místa kde přebývají shinigami a duše zemřelých. Zde se vše komplikuje více než by se mohlo zdát, zrada několika shinigami pořádně zamíchá dějem a slibuje do budoucna pořádný konflikt. Následný Arrancar arc je bojem proti zvláštní vyspělejší formě Hollowů ve které mají prsty právě oni tři zrádci hlavně pak vrchní machinátor Aizen. Poté co se do doubojů zapojí všechny jednotky Seireitei a Espada, Ichigo si to s Aizenem osobně vyřídí příjde (poněkolikáté) o své schopnosti a přesouváme se o jeden rok později kdy na scénu přichází skupina lidí se schopnostmi kterým říkají Fullbring.
Prvně bych asi měla říct že shouneny jsou můj oblíbený žánr a že jsem schopná snést jistou míru cliché které se právě v tomto typu anime (i mang) vyskytují. Charakterů se zde vyskytuje opravdu nepočítaně některé se jen mihnou jiní zůstávají a většina z nich je něčím originální. Ichigo je typický kladný hrdina má dobré srdce a za své přátele by obětoval život, společně s Rukiou tvoří opravdu velmi dobrý a vtipný pár. Ishida se snaží tvářit jako chladný typ kterému na Ichigovi nezáleží ale všichni stejně ví že to není pravda, Chad je málomluvný silák a Orihime je typická ztřeštěná hrdinka co miluje hlavního hrdinu. Co se týče vývoje charakterů jisté změny v průběhu tu jsou u většiny je to k lepšímu a sympatičtějšímu bohužel u Orihime je to jen a jen k horšímu. Čím dál se v příběhu dostáváme tím více je se svým věčným Kurosaki-kun otravnější a i přes to že má velmi zajímavou a prospěšnou schopnost, působí nešikovně, neschopně a je nanervylezoucí. Ze začátku jsem ji měla ráda a doufala v nějaký výrazný posun v jejím charakteru bohužel Tite (autor mangy) ji dokonale zazdil a poslední dobou ji nemůžu ani vystát. V Bleachi se však díkybohu již žádná podobná takto otravná ženská postava neobjevuje (alespoň mě to tak nepřišlo) a větina hrdinek je naopak velmi příjemných, zábavných a osobitých (například Matsumoto či Yoruichi). Mnoho charakterů ze Soul Society (Kyouraku, Kenpachi, Toushirou...) či z Hueca Munda (Grimmjow, Halibel, Starrk...) je hodně propracovaných a oblíbitelných.
Co se příběhu ještě týče, navazuje na sebe v několika velkých arcích, bohužel pozdější arcy s kvalitou příběhu pokulhávají (například Aizenův konec byl katastrofa a celý koncept Fullbringů se mi příliš nelíbil) přesto začátek i celý Arrancar arc jsou značně enjoyable. Krom toho mi Ichigo jako hrdina příjde sympatičtější než takový Naruto (Ichigo je tvrdý bojovník a při jeho soubojích se jeho protivníci většinou nepřidávají na stranu dobra prostě je porazí svou vlastní silou, za to Naruto většinu svých protivníků ukecá XD). Komediální prvky i akci v Bleachi mám opravdu ráda, je pravda že ono zahalování výbuchem a kouřem je později občas otravné na druhou stranu Ichigo alespoň proti většině svých protivníků napoprvé prohraje a musí s nimi absolvovat několik soubojů (s Abaraiem bojoval 2x, s Ulquiorrou měl komfliktů hned několik stejně tak s Grimmjowem) což je mi milejší než někdo kdo příjde a kosí jednoho protivníka za druhým bez problémů.
Velkým mínusem Bleache jsou hlavně fillery, bohužel mají tendenci být vkládany do prostředku arců a svým dějem nenavazovat na probíhající události (jestliže v normálním příběhu byl Ichigo v Hueco Mundo ve filleru se najednou přesune znovu do Karakury jako by se nic nedělo), je ale pravda že poslední velké fillery v příběhu se mi líbily a byly kupodivu zančně dobře provedené (Zanpakutou Rebellion arc a Gotei 13 Invasion arc).
Co se týče animace, ta je v porovnání s mnoha ostatními tak dlouhými shouneny bezkonkurenční (zhruba od půlky Arrancar arcu) a sledování soubojů se stává opravdu kvalitním požitkem (narozdíl např. od Naruta kde velmi často střídají animátorské studia a je to jeden velký mišmaš), hudba je velmi dobře provedená a OST se značně tématicky liší.
Hodnocení: 9/10 (mangu mám hodnocenou jako 8 ale jelikož anime má skvělou hudbu, dokonalou animaci a perfektní seiyuu zaslouží si trochu lepší skóre)


Shiki - oblíbenci

20. května 2012 v 17:51 Moji oblíbenci
Jednoznačně Toshio Ozaki. Já jsem prostě na ty psychopatické vědce/doktory zatížená XD Kdo by se taky v pohodě šťoural ve své vlastní ženě která se proměnila v upírku, dělal na ni pokusy a pak ji ještě dost drasticky zabil? Hlavně že se ze začátku tvářil tak nevinně doktorsky, lišák jeden XD

Eternal Sabbath

20. května 2012 v 10:18 Manga
Alternativní název: ES
Autor: Souryo Furumi (kresba i příběh)
Dostupnost: zhruba 15+
Žánr: drama, nadpřirozeno, psychologie, seinen
Počet dílů: 8 (83 kapitol)
Publikováno: 2002 - 2004
Můj stav: přečteno
Příběh začíná tím že se dozvídáme o tajuplném mladíkovi který ovládá zajímavé schopnosti. Je schopen nabourat se do lidského vědomí a přečíst si myšlenky, upravit vzpomínky tak že ho naprostý cizinec bude brát za známého, vymazat svou přítomnost z vědomí či poslat proti někomu tak reálnou iluzi že na člověku může zanechat následky. I přes tohle všechno však tento mladík neusiluje o životy lidí spíš se toulá městem, občas nějakému člověku ze zvědavosti pomůže a nakonec se prozatimně usadí v jedné rodině a příjme jméno Akiba Ryousuke. Jeho jednání však neušlo pozornosti. Neuroložka Mine Kujou dostane na starost případ jednoho mladíka který je hospitalizován v nemocnici, nemá žádné znatelné zranění přesto se však svíjí bolestí jelikož je pevně přesvědčen že byl těžce popálen. Nikdo nedokáže jeho stav vysvětlit až do té doby kdy Mine mijí Akibu přímo na chodníku. Nakonec se ti dva setkávají a jelikož Mine patří do zvláštní skupiny lidí kterým se Akiba dokáže s jen velkou obtíží nabourat do mysli a jejich myšlenky nedokáže číst vůbec začnou se oba navzájem o sebe zajímat. Později se dozvídáme že krom Akiby existuje ještě malý chlapec Isaac se stejnými schopnostmi ne-li silnějšími, nenávidí svět a usiluje o jeho zničení, nebojí se jít přes mrtvoly a trápit tak oba hlavní hrdiny.
Příběh je opravdu velmi dobře rozvíjen, už dlouho se mi nestalo že bych byla do nějaké mangy tolik pohlcená a přečetla ji za pouhé dva dny. Postupně se dozvídáme kdo Akiba ve skutečnosti je, kde přišel ke svým schopnostem a proč chce Isaak zničit svět. Zároveň s tím sledujeme vzájemný vztah mezi Akibou a Mine.
Postavy jsou velkým tahounem téhle mangy a jelikož je zde žánrem i psychologie věnují se zde charakterům i do značné hloubky. Akiba je osaměly mladý muž který je od okolního světa odříznutý svou schopností, je prostě značně jiný a nemá problém manipulovat se vzpomínkami ostatních, ovšem vše se dost podstatně mění když potká vědkyni. Společně si vytvoří velmi zvláštní pouto které skrz příběh jen sílí. Mine je zase neuvěřitelně zabraná do své práce, je schopna hodiny a hodiny vykládat o různých zajímavostech a proto není divu že ji mnoho mužů považuje za podivínku. Postupně se setkáváme s několika dalšími postavami některé přežijí až do konce příběhu jiné se ho bohužel nedožijí, jejich smrt byla většinou velmi dobře příběhově vyvedena. Není těžké si mnoho z postav oblíbit ať už se jedná o ústřední dvojici, Isaaka či týrané děvčátko Yuri.
Kresba tolik nelpí na detailnostech a vykreslování pozadí spíš je taková lehčí a akční části jsou naprosto bombastické.
Hodnocení: 9/10

Isaac...
EternalS.jpg Eternal Sabbath1

Mladík v iluzorních plamenech...
ES.jpg Eternal Sabbath2

Díl padesátý třetí (53)

19. května 2012 v 20:06 | Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo |  Naruto: Team Charllee

Takže tady je ten další slibovaný díl za tento měsíc....

Deadman Wonderland

19. května 2012 v 19:56 Můj názor na anime
Alternativní název:
Typ: TV
Počet dílů: 12
Rok vydání: 2011
Žánr: akce, horor, sci-fi
Délka: 24 minut každý díl
Dostupnost: 15+ (sice je tu dost krve a nějaké to násilí ale většina toho byla cenzůrována stejně jako sprostá slova)
Pokračování: v manze která stále vychází
Před deseti lety zasáhlo Japonsko obrovské a zvláštní zemětřesení při kterém bylo zničeno téměř celé Tokio, jehož značná část se potopila do moře. V součastnosti sledujeme příběh školáka Igarashi Ganty. Je jedním z přeživších onoho zemětřesení, ale nic si z něj nepamatuje a jeho život se zdá být vcelku šťastný. Bohužel jen do té doby než za oknem ve třídě zaregistruje podivnou vznášející se postavu v rudém, která vzápětí zmasakruje všechny jeho spolužáky a ještě mu do hrudi vloží jakýsi kámen. Poté co se Ganta probudí v nemocnici za ním nakluše policie a oznámí mu že je obviněn z masakru ve škole. Ač se snaží dokázat svou nevinu nedaří se mu, a tak je poslán do vězení známému jako Deadman Wonderland. Je to vězení spojené se zábavným parkem kde jsou právě vězni největší atrakcí. Ganta je z celého případu nešťastný a pořád nemůže uvěřit tomu co se stalo, a jako kdyby nestačilo to že se s ním ostatní vězni nepářou ještě si musí dávat pozor na obojek s jedem. Pokud by přestal jíst bonbóny s protijedem, které získává odměnou za účást v brutálních hrách, jed by ho zabil. Příběh je velmi zajímavý, sice takových anime/mang/knih/filmů na téma survival her bylo již mnoho ale DW i tak přichází s něčím co upoutá. Ať už jsou to originální schopnosti, zajímavé postavy, či vlastně ona záhada postavy v rudém.
Ganta jako hlavní hrdina mě příliš nezaujal. Je to typický shounen hrdina typu nechápu co se děje a proč se to děje, ale budu bojovat za svou nevinnu, přátele a taky abych zabil toho hajzla co vyvraždil mou třídu. Objevují se tu však mnohem zajímavější charaktery. Například dívka Shiro která se s Gantou potká, tvrdí že je jeho kamarádka arozhodně má svá vlastní tajemství. Nebo Senji Kiyomasa alias Crow, což je typický badass týpek co má svůj styl a nelze si ho neoblíbit. Je tu i zvláštní nesourodá dvojce, kleptoman Takami Yoh a jeho psychopatická sestřička Takami Minatsuki. Také tajuplný Toto Sakigami či asistent správce věznice Tsunenaga, který se vyžívá v sadistickém trápení vězňů. Postavy jsou prostě velmi dobře provedené a vykreslené.
Animace je požitkem přeci jen se jedná o loňské anime a tak si není na co stěžovat stejně tak hudba která dokonale zapadá.
Hodnocení 8/10 (bohužel velmi velmi krátké s otevřeným koncem jelikož manga pokračuje, tudíž se nedočkáme žádného extrémního vysvětlení o co se tu vlastně sakra jedná, co má ten hajzl Tsunenaga v plánu a kdo je sakra Toto což je velká škoda)

Moje závislosti?

19. května 2012 v 17:56 | Nagadir |  Deník...
Uh-oh XD Určitě jste si všimli že tu hodně píšu o svých závislostech nebo o něčem na čem ulítávám, pomalu zjišťuju že je toho opravdu hodně, takže jsem se rozhodla udělat si malý soupis těhle ehm úchylek. Něčeho co ze mě činí osobu napadenou slintavkou či nosebleedem nebo něco co prostě abnormálně zbožňuju XD

Jíst se prostě musí...

16. května 2012 v 12:08 | Nagadir |  Deník...
Včera jsem udělala nesmírně pitomou věc, jakou?
Dala jsem si snídani což bylo v pořádku, pak jsem nějakou chvíli četla mangy asi až do jedné odpoledne, pak jsem se učila, učila, učila a jaksi jsem pozapomněla do sebe ještě něco narvat, maximálně tak zelený čaj. Po nějaké době mi ale už vážně vyhládlo tak jsem se zvedla s tím že si zajdu na véču. Všechno bylo OK, zamkla jsem za sebou pokoj, sešla po schodech, prošla chodbou a vyšla schody do menzy, pak to ale začalo. Cítila jsem že mi není zrovna nejlíp ale říkala jsem si jídlo je kousek to ještě zvládnu ne? Tak jsem tedy přišla k výdeji příborů a tácků, začala jsem si vybírat když se mi najednou zatmnělo před očima. Říkala jsem si to nic není, vždyť to se mi občas stává, jenže zatmnění nepřestávalo, nějakým záhadným způsobem jsem se doklopýtala k výdejně jídla ale to bylo maximálně všechno na co jsem se zmohla, křečovitě jsem se opírala a snažila se potlačit silné klesání hlavy jelikož tělo prostě říkalo pleskni sebou o zem a basta! Všimla si mě kuchařka, samozřejmě se svým zatměním jsem ji neviděla sem tam něco problesklo ale nic moc, a zeptala se mě jestli mi není dobře. Odpověděla jsem něco ve stylu asi ano, možná, tak trochu (očividně ano!) a pak přišlo ještě horší zamotání hlavy a zatmění, tentokrát jsem měla pocit že už to prostě nevydržím a seknu sebou. O to víc mě překvapilo když mě uchopily nějaké dvě ruce a vzaly si mě do náruče, v tu chvíli se mi ihned udělalo lépe, cítila jsem se však lehounká jako pírečko jako nic. Vysoký mladík (hehe ale oproti mých 160 cm je vysoký skoro každý XD) mě pak donesl k nejbližšímu stolu a usadil mě na židle, zmohla jsem se jen an neustálé opakování slova děkuji, děkuji mockrát. Pak mi ještě donesl tácek kde jsem měla i peněženku a za přispění kuchařky i sklenici vody (To je on! To je On! Mého srdce šampión! XD Just kidding XD). Chvíli jsem seděla a bylo mi samozřejmě lépe, nějaká dívčina se nabídla že mi přinese jídlo a tak mi ho obědnala společně s další sklenicí vody a já se pomalu pustila do jezení. I když jsem dojedla tak jsem tam ještě nějakou chvíli seděla abych se uklidnila a nevyčerpávala energii.
Co dodat? Člověk jako já, co má extrémně rychlý metabolismus, se dost rychle vyčerpá a když nejí skoro celý den zákonitě to prostě nemá šanci vydržet bez následků. Velmi mě překvapilo že v dnešní době ještě stále existují toliko ochotní a všímaví lidé (to není fér, nějaký fešák mě držel v náruči a já si to zaprvé ani moc nepamatuju a za druhé jsem si to ani nemohla užít, chjo...), kterým není ukradnuté že jste na pokraji omdlení.
Poté co jsem se douloudala zoět do pokoje jsem odpočívala a hlavně jedla, byla jsem však taky hodně unavená takže jsem sebou celkem brzy plácla do postele.
Ponaučení? Žer sakra žer!
Vaše, oobaka, Nagadir...


Miria

16. května 2012 v 11:40 Claymore
Miria1.jpg miria

Blue rose

16. května 2012 v 11:36 Haji
Haji6.jpg haji