Únor 2009

Kapitola 28. - Chyť mě, když to dokážeš

27. února 2009 v 13:29 | Nagadir, Argo a Etsuko Nakamura |  Naruto: Team Charllee

Vodní vězení které doposud úspěšně topilo Konan se rozpadlo v kapky vody. Modrovláska tvrdě dopadla na zem a hrozivě se rozkašlala, stačila by ještě chvíle a nejspíš by se nadobro utopila.
,,Ayame!!" vykřikly zbývající děvčata, jenže ta už byla naprosto mimo. Arwen se naštvala a mrštila Tobim po Deidarovi, který si zrovna závistivě prohlížel Itachiho s ukořistěnou Ayame. Pootočil hlavou právě včas aby spatřil jak Tobi letí vzduchem přímo na něj, nestačil však zareagovat takže skončili na jedné hromadě asi deset metrů od místa kde původně stál.
,,Slez ze mě, ty těžký idiote!!" snažil se ho ze sebe setřást, ale své pokusy nakonec vzdal a rozhodl se odpálit půdu pod Arwen a Argo. Argo včasně uskočila, ale Arwen schytala plný zásah a na balvanu kde stála zbyl jen mohutný kráter. Dřív než se bělovláska rozkoukala a zjistila jak na tom Arwen je se u ní objevil Sasori.
,,Teď jsi jen a jen moje..." ušklíbl se a zaútočil, obratně před ním uskočila a dostala se do větší vzdálenosti.
,,Úchyle..." zavrčela a mrštila po něm kunai, kterému se však vyhl.
,,Ha ha, vedle," rozesmál se. Argo se náhle objevila za nim a zkopla ho do prachu.
,,Ha ha, trefa!" usmála se a opět uskočila před jeho loutkou, která se po ní ohnala. Dopadla na jeden z velkých balvanů a znovu po něm hodila kunai, ten však loutka odmrštila směrem ke stojící Akatsuki kde explodoval.
,,Kreténe, dávej pozor kam se s tím oháníš!" seřval ho Hidan, který teď byl lehce očouzený a měl vlastně štěstí že byl nesmrtelný. Sasori ho ale ignoroval a velmi rychle se přesunul blíž k Argo, ta úspěšně vykryla útok, ale loutce se přece jen podařilo ji lehce zasáhnout. Rychle od něj odskočila ale zrak se ji najednou silně rozostřil.
,,Co se to děje?" zavrávorala nechápavě.
,,Ostří na mé loutce je napuštěné jedem který působí už po několika vteřinách..." usmál se.
,,To potěší...." řekla, skácela se ze skály a zůstala nehybně ležet.
,,Dvě zajištěné, zbývá jedna!" zajásal Kisame.
,,Nechci vám kazit iluze, ale po Deidarově výbuchu budem části té poslední hledat naprosto všude," ozvala se černá půlka Zetsua.
,,A jakže se vlastně jmenovala?" zeptala se bílá půlka.
,,Arwen..." zamračil se Deidara, kterému se konečně podařilo ze sebe zkopnout Tobiho a dobelhat se ke zbytku.V duchu doufal že je v pořádku, nečekal totiž že tam jen tak zůstane stát.
,,To bude zábava ji tady v těch pitomých skalách hledat," zamručel Hidan otráveně, Konan i Kakuzu souhlasně přikyvovali.
,,Neznáš ji," zakroutil Itachi hlavou, ,,jen poranit ji je skoro nemožné, takže pochybuju že bude na kusy," vysvětlil a skoro všichni na něj nechápavě pohlédli.
,,Pokud je pravda co Itachi říká, tak," pohlédla Konan na Peina, ale byla přerušena Kisamem.
,,Arwen, no tak Arwen. Vylez. Pojď za strýčkem Kisamem," začal vyvolávat.
,,No jo, teď se určitě ukáže, poděsíš ji a ještě uteče," rýpl si Hidan a Kisame se po něm naštvaně ohnal mečem.
,,Nechte toho vy dva, musíme ji najít nebo sem přiběhne polovina Konohy," zamračil se Pein a začal se bedlivě rozhlížet.
,,Nech to na mě, já ti ji najdu," navrhla Konan a z rukávů aka-pláště se ji spustilo několik listů papírů které se proměnili v malé ptáčky.
,,Ne, půjde pro ni Kisame," zarazil ji.
,,Co? Proč já?" vyhrkl ublíženě. ,,Konan je na to přece líp vybavená!" ohrazoval se a část organizace se přidala k jeho stěžování.
,,Ticho!" zahřměl aby si sjednal pořádek. ,,Itachi, najdi ji..." rozkázal.
,,Nemusím ji hledat protože je támhle," kývl. Všichni se otočili k místu kam ukazoval a skutečně. Poslední z Divokého tria z Listové stála na místě které Dei vyhodil do vzduchu a viditelně neutrpěla žádná zranění. Arwen jim všem ale náhle zmizela z očí, vzápětí Itachi ucítil lehkou ránu do zátylku až byl nucen udělat krok kupředu.
,,Co?" nechápal Kisame a náhle se v křečích svalil na zem, a držel se za citlivé spodní partie (Argo: Všichni určitě myslíte na palec ^_^). V téže chvíli byl Sasori obdařen slušnou ránou a skončil v prachu na zemi, Arwen se zastavila nad jeho tělem a pohlédla na zbývající členy.
,,Co... kde... kdy?" nechápal Hidan, takovou rychlost nečekal.
,,Tak co, vrátíte mi je zpátky?" zeptala se jich.
,,To asi nebude možné, počkat, to je blbost! To nepřipadá v uváhu!!" vzpamatoval se Pein rychle a zakroutil hlavou.
,,Vzdej se, jsi sama," zachraptěl Sasori a mátožně se postavil, Arwen se raději bezpečně vzdálila. ,,Nemáš už žádnou pomoc ani podporu," usmál se a trochu si promnul čelist protože ta rána byla fakt slušná, zaostávala za ní i Konan a to bylo co říct. Itachi na ni mezitím upíral sharingan.
,,Nejsem sama a za druhé: Itachi, jdi do háje s tím sharinganem. Snažíš se zbytečně, na mě to neplatí!" zamračila se.
,,Dobře, tak jsme si trochu pohrály ale teď je třeba to brát vážně!" rozlehl se kolem něčí hlas a odněkud z vrchních skal seskočila Ayame. Všichni v Akatsuki se překvapeně podívali na uspanou Ayame, kterou držel Itachi a která se nádherně rozplynula.
,,Ksakru, Kage Bunshin!!" zavrčel Kisame.
,,Byl to klon, nachytala nás!" ozval se Hidan rozhořčeně.
,,Vysvětlíš mi to?" pohlédla Arwen na Ayame.
,,Na jezeře jsem se setkala s Deiem a Sasorim, a pro jistotu jsem vytvořila klon. Oba dva ho nasměrovali až sem a já jsem vše pozorovala z bezpečí," zazubila se na ni.
,,To bylo chytré," pousmál se Itachi.
,,Snad sis nemyslel že bych byla tak hloupá, neznáme vaše schopnosti a krom toho vím co tvůj sharingan dokáže," pousmála se provokativně. Itachi se nečekaně objevil za ní a přiložil ji kunai ke krku.
,,Ksakru," povzdychla si.
,,Bylo by dobré kdyby ses nebránila," pronesl šeptem.
,,Ty to nechápeš! Když nám odejmete démony nepřežije ani jeden. Jsme tak blízce spojeni že by nás to zabilo!" usykla.
,,To není možné, jak by se s vámi mohli démoni tak spojit?" řekl nevěřícně.
,,Žijeme v symbióze. Jsme jedno tělo a jedna duše, když to uděláte bude to k ničemu, jen promarníte naše životy a nic tím nezískáte..." vysvětlila. Itachi se zamračil, popravdě řečeno nebyl si jistý tím co má udělat a cítil se zmatený.
,,Co vy tam, vy hrdličky, hodláte se ještě v tomto roce pohnout?" zasmála se Argo. Všichni na ni udiveně pohlédli.
,,Neměla jsi náhodou ležet v bezvědomí??" vyhrkl Sasori překvapeně.
,,Však já tam ležím!" usmála se a ukázala na své rozplývající se já.
,,Do hajzlu, ona taky použila Bunshin!!" zavrčel Hidan.
,,Překvapení co?" ušklíbla se. ,,Ale ti dva by se mohli konečně pohnout..." houkla k Arwen když pozorovala Itachiho s Ayame.
,,Hm, jestli to opravdu bude záležet jen a jen na Itachim tak se pohnou až příští rok," pokrčila rameny.
,,Hej! Když už o někom drbete tak alespoň za jeho zády!" zamračila se Ayame protože je moc dobře slyšela.
,,Máš snad strach že se z toho ten tvůj Itachi složí?" uchechtla se Argo.
,,Není můj!!" zrudla.
,,Barvou obličeje tomu neodpovídáš," přidala se Arwen.
,,Ztichni!!" rudla čím dál tím víc.
,,Ale, to se dozvídám novinku..." pohlédl Pein na Itachiho, přičemž se lehce usmíval.
,,Myslel jsem že obnovování klanu bere vážně jen tvůj bratr," uculoval se Kisame.
,,Ztichni, sushi!!" byla Ayame rudší než rajče.
,,Nerozčiluj se tak," šeptl ji Itachi do ucha, protože jeho kunai byl až příliš blízko jejího hrdla a kdyby udělala nějaký nepředvídatelný pohyb mohla by si třeba ublížit. Ayame ovšem prudce odstrčila jeho ruku, otočila se k němu čelem a popostrčila ho dozadu, a ponevadž se za ním nacházela hluboká černá propast, díky ztracené rovnováze do ní začal padat. Jeho ruka instinktivně vystřelila směrem k ní, chytil ji za zápěstí a strhl ji sebou. Arwen a Argo se na sebe trochu nervózněji podívaly a vzpomněly si na to co jim Ayame řekla, když zjistily že se poblíž Konohy rojí Akatsuki: ,,Pokud budu někdy nucena bojovat s Itachim nezasahujte ať se děje cokoliv!" Obě tedy jen pokrčily rameny a ani se nehnuly.
,,Copak vám nezáleží na vaší kamarádce?" otázal se jich Pein, když si všiml že nemají nějakou snahu ji pomoci.
,,Záleží, ale ona to zvládne," máchla Argo rukou. Ayame s Itachim mezitím stále padali do propasti. Itachi ji stále držel za ruku, pomalu ji však přitáhl a přitiskl k sobě, pak udělal salto a jemně i s ní dopadl na nohy.
,,Dobře..." řekla Ayame když povolil sevření. ,,O čem si chceš promluvit?" probodla ho zkoumavým pohledem. Itachi si s povzdechem sedl na větší kus skály.
,,Je to složité, ale věř že ti nechci ublížit. Všechno to dělám jenom kvůli Peinovi, nesmí mít žádné podezření mohlo by to být moc nebezpečné..."
,,Já si říkala, že bojuješ jen napůl, ale... proč bych ti měla věřit?"
,,Možná proto, že jsem tě před chvíli zachránil před bolestivou smrtí způsobenou pádem do těchto hrůzných hlubin?" nadzvedl obočí.
,,Jo, ale až po tom co jsi mě sem ztáhl!" zabručela.
,,Ale ty jsi mě sem shodila!"
,,Koledoval sis o to!" a odněkud z propasti vyrazil mohutný proud vody až nahoru k okraji. ,,To jen aby se neřeklo, že tady nebojujeme," vysvětlila, když si všimla jeho nechápavého pohledu.
,,Jsi pořád stejně mazaná jako kdysi," pousmál se chabě.
,,Taky ses moc nezměnil, teda až na to oblečení ve kterém vypadáš tak nejmíň třikrát tlustší," mrkla na něj s posměškem.
,,Opravdu je to tak příšerné?" začal se zdráhavě zkoumat.
,,Copak to naše maminka čeká? Holčičku nebo chlapečka?" usmála se jízlivě.
,,Nech toho..."
,,Maminka by se neměla zlobit, mohlo by to ublížit miminku," začala se smát.
,,Provokatérko, ono tě to ani po těch čtyřech letech nepřešlo?" zamračil se.
,,Nebuď suchar, ještě mi zfugakutíš a co bych si pak počala??"
,,Nejsem jako otec," mračil se víc.
,,No jo, on nevyvraždil klan..." řekla jízlivě.
,,Zase s tím začínáš, kolikrát ti mám říkát že je to moc složité?"
,,Hodněkrát, ráda bych se totiž někdy dozvěděla, proč to někdo s kým jsem se pěknou řádku let znala, nejen s ním ale i s jeho rodinou, a měli jsme spolu našlápnutej i život do budoucna, udělal," zamračila se a pohlédla někam stranou. Oba dva na chvíli zmlkli a opět se, jako již mnohokrát, začali utápět ve vzpomínkách. Ayame se ale po několika vteřinách náhle usmála. ,,Itachi?" podívala se na něj.
,,Hm? Co je?" zabručel otráveně.
,,Zdrhej," zazubila se.
,,Cože?" nechápal, ale to už se po něm ohnal obrovský drak tvořen vodou a ledem. Itachi něco takového neočekával, lekl se a pořádně zařval...
,,Panebože, co to tam ten Itachi dělá?" nechápal Sasori, když jeho vyděšený řev dolehl až k jejich uším.
,,Hádám, že mu Ayame rve ručičky a nožičky," usmála se Argo blaženě.
,,Nebo hlavičku," přidala se Arwen.
,,To by už nežil," podotkla Argo. Země se několikrát mocně otřásla, sesunulo se několik kamenů a vzápětí Itachi vyskočil vysoko nad propast následován drakem. Ještě ve vzduchu udělal znamení ruky a vyslal po něm proud ohně. Větší část draka byla zasažena přímo a tak se při kontaktu s ohněm přeměnil v páru, zbytek v podobě kapek vody dopadl na zem. Itachi opatrně dopadl na skálu a Arwen se na něj podívala kritickým okem.
,,Itachi, trochu jsi nám zvlhl..." ušklíbla se, přičemž Argo chytila záchvat smíchu.
,,Co jste tam tak dlouho dělali?" dožadoval se Deidara odpovědi (protože upřímně žárlil).
,,Že by mu dala kopačky?" zamyslela se Konan.
,,Dlouho to trvá..." protáhla Argo a pokukovala po Kisamem, který ještě stále držel Charlleeho, blížilo se poledne a rybu k obědu už douho neměla.
,,A taky bude, jestliže nám nehodláte dát démony dobrovolně..." zamračil se Pein.
,,Počkat! Kde je Ayame?" zarazila se Arwen.
,,Já nevím, snad ještě dole," pokrčila Argo rameny a Kisame začínal být z jejího pohledu krapet nervózní. Sleduje mě a nebo svého senseie? přemýšlel.
,,Že by se vzpamatovávala z rozchodu?" zamyslela se Arwen.
,,Já jsem se s nikým nerozcházela!!" ozval se za nimi rozzlobený hlas a vzápětí se k nim přidala poslední členka týmu.
,,Tak co jsi tam tak dlouho dělala?" zajímalo Argo.
,,Nic!" zrudla a odvrátila od ní pohled.
,,Jasně, nic. To tedy byly otřesy!" usmála se Arwen škodolibě.
,,To musel být osmý div světa!" přidala se k ním Argo se smíchem.
,,Ty jsi tak, tak, tak..!" nemohla Ayame najít ten správný výraz.
,,Tak milá?" zajímalo ji.
,,Nechte toho," zarazila je Arwen i když měla ve tváři obrovský úsměv.
,,Hlavně že ty jsi vytlemená," odsekla ji uraženě.
,,Holky, teď ale vážně. Máme problém, velký problém!" uklidnila se Ayame a opět začala přemýšlet nad jejich situací.
,,Jaký?" zajímalo Argo.
,,Akatsuki..." vydechla tajemně.
,,Oni ještě žijou?" ozvala se Arwen znuděně.
,,Asi jo. Už mě to nebaví, bojuje jen Ayame a my nic. Pojďme je zabít..." prokřupla si bělovláska klouby na rukou a upřeně pozorovala Kisameho.
,,Pokud se ti chce bojovat proti Akatsuki, tak klidně, ale líp by to šlo kdyby byl Velký bratr v bezpečí u nás než u nich... Argo? Posloucháš mě?" snažila se ji Arwen probrat, protože viděla jak se v ní pomalu probouzejí lovecké instinkty.
,,Co? Jasně! Prolomit barikádu... zachránit zajatce..." stále upřeně sledovala rybu/Kisameho a pod rukou se ji rozdrtil kus skály.
,,Zachránit Charlleeho," opravila ji, ale chakra bílé kočky pomalu vystupovala ven.
,,Však jo, já tě poslouchám," přikývla, udělala několik znamení ruky a použila Kuchiose no Jutsu, na pomoc si přivolala dva dvoumetrové lvy.
,,Argo, neměla by jsi plýtvat chakrou," napomenula ji Ayame a s lehkou nespokojeností ji sledovala.
,,Na to seru! ... Zabte ty šašky!" prskla, poslední věta už patřila lvům, kteří okamžitě vyrazili vpřed.
,,Ne, mě ne!!" vykřikl Hidan, ale jeden z lvů po něm skočil a zahryzl se mu do ramene (samozřejmě že do toho druhého než do kterého ho kousl tygr při předchozím střetu s Argo).
,,Neopovažuj se proměnit!!" zařvala na ni Arwen, protože v Argo začala čím dál tím nebezpečněji stoupat teď už viditelná chakra.
,,Kage Bunshin no Jutsu!" vyhrkla nevšímavě a vrhla se přímo do středu Akatsuki.
,,Argo přestaň!!" řvala Ayame rozzlobeně, ale bylo pozdě. K nebi vystřelil gejzír bílé chakry a utvořil kolem ní lehkou auru. Ona i něco umí? pomyslel si Pein, když odskočil s ukořistěným Charlleem od obou lvů a hloučku Bunshinů. Zatímco si jeden lev hrál s Hidanem, druhý se zabavoval s Kisamem který přišel o svůj živý štít.
,,Přestaň tu rybu ožužlávat a sežer ho!" nařídila Argo lvovi.
,,Aaaaa!!" zakřičel Kisame, když se mu lev zakousl do ruky.
,,Peine, dělej něco!" vykřikla Konan, která čelila jednomu rozzuřenému klonu Argo s velmi krvelačným výrazem ve tváři.
,,Dej mi pokoj!" zavrčel. Sakra! projelo mu hlavou, když se originál Argo zjevil před ním se šílenou zuřivostí v očích.

PS: Omlouvám se, že mi tady v poslední době přibývalo málo věcí, ale jsem zaneprázdněna přípravou na maturitu a přijímací zkoušky na VŠ...

Kapitola 27. - Rozděl a panuj!

27. února 2009 v 13:25 | Nagadir, Argo a Etsuko Nakamura |  Naruto: Team Charllee

,,Kisamééé! Itáááchííííí! Kdééé jstééé?? Nebojte se, strýček Charllee vám jen spočítá žebra!!" ozývalo se volání po celém lese.
,,Co je tohle za pošuka? Itachi, ty jsi mu něco udělal??" šeptal Kisame potichu.
,,Jak to mám vědět? Netušil jsem že je psychicky labilní," postěžoval si a lehce vykoukl zpoza kmenu stromu za kterým se schovávali, vzápětí se bleskově vrátil do původní polohy. ,,Blíží se, za chvíli nas určitě najde..." zamračil se.
,,Musíš mě pořád děsit?" postěžoval si Kisame.
,,Mám vás!!" ozvalo se za nimi.
,,Aaaaaaaahhhhhh!!!" vykřikli oba vyděšeně a zůstali strnule stát. Charllee se vynořil z úplně jiné strany než očekávali.
,,Itachi... m-myslím, že je za n-námi..." šeptl vyděšeně jeho partťák.
,,Už jsem si stačil všimnout..." usykl.
,,Co si to tam šuškáte??" zahřímal Charllee a oba polil studený pot (Etsuko: ,,Myslíte si, že se ryby potí??"). ,,Neodpovíte mi? Nevadí... odpovím si sám!!!" zasmál se a prokřupl si klouby na prstech.
,,To nebude třeba!" vyhrkl Itachi spěšně, přesto nedokázal najít odvahu aby se otočil. Pár podobných věcí zažil jako bažant při výcviku na ANBU, ale to se s tímhle stejně nedalo vůbec srovnávat.
"Trochu ses zapotil... Myslel jsem, že od bývalého Anbu uvidím víc, ale ty zatím stojíš přimraženej strachy a klepeš se jako ratlík."
"Itachi...co je to ratlík?"
,,Kisame, drž hubu!" obořil se na něj. ,,Nemůžu ti odpovídat na každou debílní otázku, kterou mi položíš!" nadechl se zhluboka a otočil se. ,,Tak jo, jdu na to..." rozběhl se na Charlleeho, který od něj uskočil. ,,Katon: Goukakyuu no Jutsu!!" vyhrkl a místo kde Charllee stál sežehla obrovská ohnivá koule.
,,Myslel jsem, že ho nemáme zabíjet!!" zděsil se Kisame při pohledu na vesele si plápolající plameny.
,,No jo, asi jsem to trochu přehnal..."
,,Trochu?" přeskočil mu hlas o něco výš, měli ho dovést živého, živého! Za urnu s jeho popelem by jim asi Pein příliš nepoděkoval, nemluvě o těch holkách.
,,Zbytečně tlacháte, pořád žiju!" zavrčel Charllee, objevil se nedaleko Itachiho a zaútočil na něj. Uchiha jeho ránu úspěšně vykryl a pokusil se mu výpad oplatit, ale sensei ho tvrdě udeřil do břicha. Takovou herdu doopravdy nečekal, chvíli lapal po dechu a musel se z toho trochu vzpamatovávat. Měl pocit jako by mu někdo střeva i se žaludkem otiskl do páteře.
,,Ksakru! Itachi, proč nic neděláš? Od čeho máš ten svůj zpropadenej sharingan?" buzeroval ho Kisame z povzdálí.
,,Lehko se ti to řekne, ale on se mi vůbec nedívá do očí!" zasípal.
,,Nejsem přece blbej! Vím co sharingan dokáže..." ušklíbl se. ,,Budu vás mlátit tak dlouho, dokud nebudete prosit o slitování!!!" začal se opět pomalu přibližovat.
,,Totálně mu přeskočilo... Pein se měl zmínit že je to takovej magor! Vůbec bych ten jeho rozkaz nepřijal, kdybych to tušil..." stěžoval si Kisame a poplašeně couval.
V tuhle chvíli je Charllee - san rozhodně silnější než já, možná dokonce silnější než kdokoliv jiný. Teď už nejspíš chápu význam jeho přezdívky Konoha no Abareru... pomyslel si Itachi, právě totiž čelil kruté pravdě.
,,Dneska mám velmi dobrou náladu a tak vám dovolím vybrat si způsob smrti!!" přešel Charllee opět na svůj psychopatický smích. Uchiha sebou lehce trhl, chakra kterou teď viděl byla čím dál tím zlověstnější.
"Sakra Itachi, copak neexistuje žádnej způsob jak ho sklidnit?" vykukoval Kisame zpoza mohutného dubu.
"Existuje, ale to dokáží jen holky a ty tu chválapanubohu pro vás nejsou! Mimochodem, začínám mít hlad a ta ryba za stromem je dost prvokující..." odpověděl Charllee a podíval se na něj. Kisame zavřel oči a zoufale se přitiskl ke stromu. ,,Já tu nejsem, já tu nejsem! Jsem neviditelný a nikdo mě nemůže vidět! Ani ten psychopat, který mě chce asi sežrat!!" Charllee začal se slušným psychopatickým výrazem ve tváři vytahovat z kapsy u kalhot vidličku a obrovský nůž. (pozn.: Každý správný shinobi má u sebe vidličku a nůž, copak to nevíte?)
,,Charllee - san, když půjdete s námi, tak se k vám možná i přidám..." nabídl mu Itachi konejšivým hlasem, protože to mohl být docela fajn způsob jak se zbavit svého nanicovatého rybího partnera. Charllee se však místo odpovědi začal opět psychopaticky smát, ale vzápětí jeho smích náhle přešel k hrozivému kašli, pak se chytil za srdce a začal mohutně sípat a popadat dech. ,,To jsou ti bývalí kuřáci, co?" zašklebil se.
,,Nemůžu dýchat... Kurevský plíce!" sípal a stále se pokoušel dostat kyslík do plic. Uchihovec využil situace a zaútočil, Charllee jakž takž odskočil a v tu chvíli ho zezadu sejmul Kisame svým mečem.
,,Jo dostal jsem ho!!" vyhrkl radostně.
,,Jsi idiot..." zakroutil Itachi nesouhlasně hlavou a naklonil se k němu aby se ujistil že je doopravdy omráčený.
,,Co? Proč? O to nám přece šlo, ne?"
,,Byl to velmi dobrý soupeř. Kdyby ho nezradily plíce, jsme mrtví!"
,,Ty naděláš..." odfrkl si, přehodil přes sebe jeho bezvládné tělo a vydali se za Peinem.
.........................
Mezitím Arwen, kterou sledoval Tobi a Zetsu, probíhala lesem. Měla málo času, protože věděla jak je na tom Charllee se svým odpočítáváním. Třemi skoky vyskočila na skalnatý výběžek a zkontrolovala okolí. Ničeho podezřelého si nevšimla a tak vyskočila na další menší skálu. Vlasy se ji roztáhly, zarazili se do tvrdého kamene a bez problému začala šplhat vzhůru. Poté se konečně objevila u svého oblíbeného místa ležícího vysoko ve vzduchu a čnícího se mezi dvěmi nejvyššími výstupky. Tobi a Zetsu ji stále nenápadně pozorovali.
,,Co to tam dělá?" nakukoval Tobi opatrně zpoza skály, viděl pouze pohybující se černý chuchvalec. Arweniny vlasy se zabořily do obou nejvyšších výstupků a vytvořili tak houpací síť do které se pohodlně natáhla. Konečně klid... pomyslela si a ihned upadla do dřímoty. ,,Usnula?" ujišťoval se.
,,Já nevím, běž se jí zeptat..." pokrčil Zetsu rameny.
,,Zbláznil ses? Ona Tobiho určitě zabije!" ohlédl se na něj přes rameno vyděšeně.
,,Nemel a padej!" nakopl ho. Tobi zaječel, přepadl dopředu a zaklínil se hlavou mezi dva větší kameny. ,,Zetsu je zlý chlapec! Tobiho to moc bolí!" skučel a snažil se z toho nějak vykroutit.
,,Neřvi tak!!" okřikla ho Zetsuova temnější polovina.
,,Ale no tak, snad se zas tolik nestalo..." chlácholila ho jemnější část.
,,Neměl jsi Tobiho nakopávat, Tobi tam teď bude mít modřinu!!" začal fňukat, ale pak se mu konečně podařilo se vyprostit. Zetsu na to bohužel už nereagoval, protože jím projela silná vlna strachu, což se většinou projevovalo zhnědnutím a ztrátou chlorofylu A a B. Tobi pohlédl na zem, kde spatřil stín: ,,Zetsu, ona je za Tobim, že?" zašeptal vystrašeně. Pak se opatrně otočil a spatřil ji jak sedí na balvanu nad nimi.
,,Ale pánové," usmála se, ,,buďte prosím tiše a když už někoho špehujete nebo se o to alespoň pokoušíte, snažte se aby o vás dotyčný nevěděl.... to je jen taková malá rada... A teď zmizte nebo si vás dá můj démon k večeři, začíná být totiž dosti hladový," dodala vzápětí a vrátila se na své místo.
,,Měli bychom radši jít..." navrhl Zetsu, který byl strachy celý orosený
,,Víš, že když se orosíš, voníš jako Aloe vera?"
,,Ty malý spratku!!" zavrčel a vrhl se na něj. Oba začali tropit pěkný ruch, tedy spíš to padající kamení které se řítilo se skal když se naháněli, a to už Arwen nevydržela.
,,Vyřkli jste nad sebou ortel smrti!!" zamračila se a vystartovala po nich. Zetsu s Tobim začali s jekotem prchat k Peinovi v domění, že tam budou v bezpečí.
......................
,,Tady ho máš Peine..." řekl Itachi a jeho parťák před něj hodil omráčeného Charlleeho.
,,Kde máte tu holku?" zeptal se Kisame opodál stojícího Kakuza, protože mu to přišlo divné, ale ten ho ignoroval.
,,Kde máš kosu?" nechápal Itachi když zavadil pohledem o Hidana.
,,Jdi do... moje ubohá kosa..." zafňukal zkroušeně.
,,Ona vás porazila?" podivil se Kisame, když si všiml že jsou tak trochu potrhaní.
,,Nestihla to, Hidan zdrhl!!" vyrhkl Kakuzu ublíženě.
,,Informujte ostatní, že..." začal Pein.
,,Není třeba, už jsou tu všichni..." přerušila ho Konan.
,,A kde je tedy Deidara a Sasori?" přejel skupinku očima.
,,Ještě asi bojují..." pokrčil Hidan nezaujatě rameny.
,,Nebo jsou mrtví..." vzdychl suše Itachi, ale náhle nedaleko nich stanula na skále Ayame a přejela je překvapeným pohledem, vůbec je tady nečekala.
,,Jsme tady!" vydechl Deidara a se Sasorim se přidali ke skupince. Oba byli značně udýchaní.
,,Připravte se!" vyhrkl Pein chvatně a všichni okamžitě zaujali bojové pozice. Konan však náhle zaječela, protože ji obklopila voda a zvedla ji do výše. ,,Konan!" vykřikl.
,,Pomóc!" zakřičel Tobi a nehty se snažil zachytit za nějaký výstupek na skále, ale černé vlasy, které mu obmotaly tělo, ho pomalu stahovaly pryč. Zbytek Akatsuki náhle nevěděl kam se vrhnout dřív, protože na ně k tomu kdosi začal vrhat kunaie posílené chakrou které při kontaktu s čímkoliv začaly vybuchovat.
,,Vylezte!" zavolal Zetsu poté co se jednomu kunai úsěšně vyhnul.
,,To tolik toužíš po naší společnosti?" zeptal se ho hlas umocněný ozvěnou.
,,Pomoc, dostaňte odtud Tobiho..." fňukal Tobi a snažil se vymanit ze sevření, ale marně. Kisame se rozhodl jednat. Zvedl Charlleeho bezvládné tělo, zvrátil mu hlavu dozadu a přiložil mu kunai ke krku.
,,Vylezte nebo ho zabiju!" zavrčel. Holky náhle znejistěly a sprška vybuchujících kunaiů ustala.
,,Nestihneš ho zabít!" ozval se odněkud Ayamenin hlas a vzápětí na to se objevila na skále nad ním.
,,Proč si myslíš, že bych to nestihl?" ušklíbl se.
,,Protože zemřeš dřív!!" objevila se Argo na dalším balvanu za ním.
,,Vzdejte se..." promluvil Pein klidným hlasem.
,,A ty jsi kdo? Zrzku..." pohlédla na něj.
,,Pokud se nepletu tak je to jedině Pein, Leader Akatsuki... alias chodící železářství..." usmála se Ayame.
,,Ty jsi vylezl na sluníčko?" podivila se Argo.
,,Rád bych si s vámi promluvil. Jde to?" vyšel před Akatsuki.
,,To víš že to jde, co máš na srdci?" usmála se na něj Ayame sladce.
,,Líbí se mi vaši démoni..." přiznal.
,,Hmm... nám taky," pokrčila Argo nenuceně rameny.
,,Chtěl bych je," řekl na rovinu. ,,Dáte mi je dobrovolně nebo si je vezmu násilím."
,,Použil bys násilí na ženy? To je od tebe hnusné!" ušklíbla se.
,,Pokud by záleželo na tom zda dostanu ty démony tak ano..."
,,Bohužel to nezáleží na nás, naši démoni se sami rozhodují, ale zavoláme ti je jestli se jich chceš zeptat..." usmála se na něj Arwen provokativně.
,,Ale nezaručujem, že to přežijete..." doplnila ji Ayame.
,,Takže mi je nedáte..." ujistil se pro jistotu.
,,Vypadáme že bychom souhlasily?" zamračila se Arwen nepříjemně.
,,Jo a být tebou pustím Charlleeho, protože jinak se obávám že tví dva poskoci nepřežijou. Tobi totiž začíná fialovět a Konan tvá drahá má vzduch asi tak na třicet vteřin..." konstatovala Argo suše.
,,Pusťte je, nebo ho zabiju!" zařval Kisame a bodl Charlleeho do nohy, který tak neradostně se zařváním procitl, ale Kisame ho znova omráčil ránou do zátylku.
,,Sushi, tos přehnal!!" vybuchla Argo a mrštila po něm kunai, ale on se mu vyhl.
,,Vzdejte se a nic se mu nestane," pousmál se Pein. Mezitím se Itachi a Deidara nenápadně přesunuli k Ayame, ta teď těkala očima z jednoho na druhého.
,,Ayame, prosím vzdej se..." šeptl Deidara.
,,Nechci s tebou bojovat a ublížit ti," vzdychl Itachi. Když to Ayame uslyšela, proti své vůli se hlasitě rozesmála. Itachi pouze přimhmouřil své sharinganské oči.
,,To je hrozně dobrý vtip, Itachi," smála se. ,,To je opravdu povedené, i když si to neuvědomuješ tak naše démony nezískáš ty ani nikdo jiný, protože nás zabijete! Zabijete nás oba!" smála se jako šílená. To už se však Itachi přemístil těsně k ní a pohlédl ji do očí. Ayame se zarazila a i když věděla že by měla něco udělat nemohla se od jeho rudých sharinganských očí odtrhnout. Její tělo začalo ihned malátnět a nakonec se mu zhroutila do náruče.
,,Promiň..." vzdychl smutně a jemně odhrnul vlasy, které ji spadly do očí.

Akatsuki (2)

26. února 2009 v 9:24 | Nagadir |  Interview
Pro lepší pochopení radím přečíst si předchozí interview Sasuke-Itachi XD

Nagadir: ,,Kvůli menšímu nezdaru z minula, jsem se rozhodla uspořádat další malé interview, tentokrát s celou Akatsuki, je to celkem dost lidí, tak by neměl být problém z nich něco vytáhnout. Tak jo, Georgi (XD tohle jsem si nemohla odpustit), pusť ty maniaky v pošahaných pláštích dovnitř!"

*do studia si to narázuje deset postaviček v černých pláštích s červenými obláčky, ihned zaregistruju že většina z nich má u sebe zbraně...*

Nagadir: ,,Tak jo, pohodlně se usaďte... speciálně pro vás tu mám sedačku dlouhou tak akorát..."

*všichni členové Akatsuki začnou pořádat hromadný nálet na novou pohovku, každý chce to nejlepší místo a tak vzniká menší rvačka...*

Hidan: ,,Vypadni, Kakuzu!!! Tady sedím já!"

Kakuzu: ,,Byl jsem tu první!"

Hidan: ,,Řekni to mý kose!" začne s ní nebezpečně mávat.

Deidara: ,,Slez ze mě ty pošuku!!!" zkopává ze sebe Tobiho.

Tobi: ,,Sempai, Tobi chce sedět s vámi..." začne popotahovat.

Hidan: ,,Drž hubu! Nebo tě sejmu hned po Kakuzovi!"

Pain: ,,Uhni, zelenino..." kopne do Zetsua a zabere si jeho místo.

Zetsu: ,,Zelenino? Zelenino?! Kdo je tady zelenina???" vyšiluje.
,,Drž hubu, kdo tě má poslouchat?" zavrčí jeho druhá půlka.
,,Co, máš snad nějaký problém??"
,,Jo, tebe!!!" a obě poloviny se začnou fackovat.

Hidan: ,,Kakuzu, začínáš mě vážně s*át... Vypadni z tý pohovky!" rozmáchne se.

*Kakuzu se skloní před jeho kosou, takže ho Hidan nezasáhne a jeho kosa se zaboří do extrémně drahého polstrování*

Kakuzu: ,,Heh... netrefil...." ušklíbne se.

Hidan: ,,No, počkej, já tě..." nedořekne, protože se do toho vložím já.

Nagadir: ,,TICHO!!!!!! Co si ku*va myslíte?? Zničili jste moji drahou pohovku!!!

*Akastuki zmlkne a zarazí se v polovině pohybu...*

Nagadir: ,,Seřaďte se podle abecedy a tak budete na tý zku*vený pohovce sedět, rozumíte??!!"

*Akatsuki kupodivu poslechne můj rozkaz a rázem je tak relativní klid, až na Tobiho, který stále popotahuje, protože nesedí vedle Deidary, Zetsua jehož dvě já se mezi sebou tiše handrkují a Hidana, který si šeptem sám pro sebe nadává... Zbytek se mezitím nějak zabavil, Sasori cosi přeštelovával na své loutce, Deidara si upravoval vlasy a vrhal pohledy po divačkách v hledišti, Itachi zřejmě usnul, Pain a Konan se věnovali sami sobě navzájem, Kisame hypnotizoval strop nad sebou a Kakuzu... Kakuzu? ...to jsem nezaregistrovala...*

Nagadir: *naštvaně šeptá do vysílačky* ,,Georgi, ty kreténe, jak to, že maj zbraně? To jsme si nedohodli! ... Georgi? ... Hej! Georgi!!! Kde ksakru jsi?!"

,,George už ti neodpoví...." ozve se za mnou šeptavej hlas a já málem nadskočím dva metry do vzduchu, protože jsem se strašlivě lekla.

Nagadir: ,,Kterej debil?" otáčím se a ztuhnu. ,,Orochimaru?! Co ty tady proboha chceš? Pokud vím do Akatsuki už nepatříš! Kdo tě sem pozval?"

Orochimaru: ,,Já ssám..."

Nagadir: ,,Šmarjá..." vydechnu zdrceně a začínám propadat depresi, pozvat Akatsuki byl asi totálně debilní nápad... ,,Tak se někam posaď..." máchnu rukou někam před sebe.

Orochimaru: ,,Ta pohovka je dosst přeplněná, už tak tam jsou jak ssardinky... mysslím, že bych jim tam překážel..." podívá se na mě.

Nagadir: ,,To je tvůj problém, že nemáš kde sedět, nebyl jsi v plánu!" zamračím se a moje nálada je čím dál tím horší.

Hidan: ,,Bude to, do p*dele, trvat ještě dlouho?"

Nagadir: ,,Pro tebe ano!!" zavrčím.

Orochimaru: ,,Ale na tvoji pohovce je pořád dosst místa..." začne nenápadně.

Nagadir: ,,Jak jsi uhodl, že je to moje pohovka?" řečeno dosti sarkasticky.

Orochimaru: ,,Na zemi ssedět nebudu a ss těmi pošuky taky nehodlám být namačkán..." odsekne nevraživě.

Nagadir: ,,Tak si stůj, je mi to fuk..." zamručím a začnu listovat ve svém bločku s otázkami.

Orochimaru: *začne mi koukat přes rameno s cílem přečíst si otázky v mém bločku*

Nagadir: *na čele mi naskočí nejméně pět mega křížků* ,,Slovo soukromí ti nic neříká?" zavrčím na něj skrze zaťaté zuby.

Orochimaru: *ignoruje mou poznámku a začne hlasitě předčítat* ,,Nic proti vám, ale ty pláště jsou dosst úchylný, kdo je navrhoval? ... Hehe, Paine... assi se ji nelíbí tvůj vkuss..."

*Pain mě začíná probodávat opravdu velmi vražedným pohledem a já mám chuť Orochimara v nejlepším jen uškrtit*

Orochimaru: ,,Tahle otázka je ještě lepší! Konan, ty pr..."

Nagadir: *zacpe mu rukou pusu* ,,Víš co, když se tak strašně nudíš, tak si vedle můžeš sednout..."

*Orochimaru se vítězoslavně usměje (zmetek) a sedne si vedle mě, přičemž se raději namáčknu na levou půlku sedačky*

Konan: ,,Ehm... ta otázka, můžeš ji dopovědět?" podívala se na mě.

Orochimaru: ,,Jassně!"

Nagadir: ,,NE!!" přehluším Ora a vrhnu po něm vražedný pohled.

Konan: ,,Proč ne? Je na ni snad něco špatného?" zeptá se už trochu podezřívavě.

Nagadir: ,,Co? Samozřejmě, že ne... ale tahle otázka není podstatná..." usměju se nervózně a stále probodávám Orochimara vražednými pohledy.

Hidan: ,,Jestli to bude trvat ještě dlouho, tak tě nejspíš obětuju Jashinovi...." zamračí se na mě.

Nagadir: ,,Jestli budeš vést tak blbé řeči obětuju tě Jashinovi já!"

Hidan: *zatváří se trochu překvapeně* ,,Ty taky uznáváš Jashinovu víru?"

Nagadir: ,,Ehmmm.... no..." protáhnu a začnu převracet stránky bločku.

Hidan: ,,A prošla jsi už úvodním rituálem?" zvědavě.

Nagadir: ,,Víru můžeme probrat později a mimochodem, otázky tady budu klást já, rozumíte?"

Hidan: ,,Tak jo, popovídáme si později...." usměje se (mám dojem, že v tom určite byly postranní úmysly).

Nagadir: ,,Takže, doufám, že už se konečně můžeme vrhnout na to, kvůli čemu tady vlastně všichni jsme... Budu vám pokládat otázky a vy na ně budete odpovídat... to je velmi jednoduchý princip. Nic složitého..." přejedu je všechny očima.

*Tobi začne najednou mávat jednou rukou ve vzduchu, jako by se hlásil*

Nagadir: ,,Ano? Děje se něco Tobi?"

Tobi: ,,Proč nemůže Tobi sedět s Deidara - sempai?"

Nagadir: ,,Protože sedíte podle abecedy, Deidara začíná na písmeno D, proto je vepředu, zatímco tvé jméno začíná na T, proto jsi mezi S a Z."

Tobi: ,,Aha..." přikývl a zřejmě nad tím začal do hloubky přemýšlet.

Nagadir: ,,OK, první otázka se týká Deidary... Deii, jak snášíš rozdílný názor svého mistra na umění?"

Deidara: *přestane očumovat holky v hledišti* ,,Snáším? Proč bych měl takový názor snášet? Všichni přece ví, v čem tkví pravé kouzlo umění! Umění je..."

Nagadir: ,,Jo máš pravdu... víme to všichni...." bez naprostého zajmu.

Sasori: ,,Tak počkat! To bych se moh hádat!" přestal se zajímat o svou loutku a aktivně se vmísil do rozhovoru.

Nagadir: ,,Mluvit budu já a otázaný!!" zavrčím.

Sasori: ,,Je to nuda, myslíš, že tady budem jen tak čekat a dělat co řekneš?" usmál se škodolibě a jeho loutka podezřele ožila.

Nagadir: ,,Ehm..." polknu nervózně a raději se přisunu blíže k Orochimarovi, kdyby třeba chtěl Sasík zaútočit tak by to třeba Ora sejmulo místo mě.... ,,Vyhrožování na mě neplatí a mimochodem, za tohle interview máte slíbené nějaké peníze a ty přece potřebujete, ne? Takže si v tom udělejte jasno. Žádné interview, žádné peníze, žádné peníze, žádný ovládnutí světa..." pohlédla jsem významně na Paina.

Sasori: ,,Stejně... umění je ve věčnosti díla..."

Deidara: ,,Ne, umění je v pomíjivosti okamžiku!"

Sasori: ,,Věčnost!"

Deidara: ,,Pomíjivost!!"

Nagadir: ,,Ticho!!!"

Deidara a Sasori: ,,To je nějaký nový názor na umění?" zvědavě.

Nagadir: ,,Ne! To znamená, že se máte přestat hádat!"

*oba dva si cosi uraženě zabručí a zmlknou*

Nagadir: *chvíli si uklidňuji své nervy* ,,Tak jo, Deii, dost lidí tě považuje za holku, nemáš z toho třeba mindráky? A jak přesvědčuješ ty, co ti nechtějí uvěřit?"

Deidara: ,,Jsem kluk a nehodlám se tady teď svlíkat, abych vám to potvrdil..."

Nagadir: ,,Ale od věci by to nebylo..."

Deidara: ,,Řekni Kakuzovi, ten za prachy udělá cokoliv..."

Kakuzu: ,,Co? Prachy?? Kde?" začne se rozhlížet.

Nagadir: ,,Nikde, zbytečně se vzrušuješ..."

Kakuzu: ,,Tak proč o nich mluvíte, když tu žádné nejsou?" ublíženě.

Nagadir: ,,Hidane, nežere tě občas to, že musíš při soubojích provádět tak složité a zdlouhavé rituály, které tě zdržují?"

Hidan: ,,Do p*dele, žere mě to! Ale co s tím mám asi tak dělat? Mý náboženství si to vyžaduje!"

Nagadir: ,,Jiný náboženství asi nepřipadá v úvahu, že?"

Hidan: ,,Jashine... ty to vidíš... Ksakru, nemel blbosti, copak ty by ses taky přidala k některýmu z těch pošahaných náboženství?"

Nagadir: ,,Otázky tady kladu já..." spíše už otráveně než naštvaně.

Hidan: ,,Ku*va, ku*va, ku*va, ku*va!"

Nagadir: ,,Už jsi skončil?"

Hidan: ,,Ku*va, ne!" a v tichosti dál nadává.

Nagadir: ,,Itachi, povíš nám něco o svém vztahu s bratrem?" přešla jsem k dalšímu na řadě.

Itachi: ...

Nagadir: ,,Itachi? Itachi!! Vzbuďte ho někdo..."

*Hidan ho akčně udeří do hlavy tupou stranou své kosy, Itachi sebou trhne, rozespale otevře oči a začne kolem sebe mžourat*

Nagadir: ,,Zdá se, že jsi se probudil... Takže, Itachi, povíš nám něco o svém vztahu s bratrem?"

Itachi: ,,S bratrem? Jako se Sasukem?" stále trochu rozespale.

Nagadir: ,,Máš snadi i nějakého jiného bratra?"

Itachi: ,,Ne, to nemám..."

Nagadir: ,,No, a jaký vztah k němu máš?" snažím se to z něj dostat.

Itachi: ,,Chce mě zabít..."

Nagadir: ,,Hm... to ale není žádná novinka..." řeknu trochu zklamaně.

Itachi: ,,Zeptej se na to jeho..." pokrčí rameny.

Nagadir: ,,Hmm... co jsem taky mohla od tebe čekat, že? Tak nic, další na řadě je... Kakuzu... Kakuzu, je fakt pravda, že jsi nejlakomější člen v Aka?"

Kakuzu: ,,Naval prachy a pak ti možná něco řeknu..."

Nagadir: ,,No tohle! Si trhni, nejsem dojná kráva!" odseknu naštvaně a pohledem se přesunu ke Kisamemu, který je další na řadě. ,,Kisame, ty pocházíš z Mlžné, viď? Určitě jsi znal Zabuzu, co říkáš na to, že ho Kakashi zabil?"

Kisame: ,,Co je mi po nějakém Zabuzovi a Kakashim..." odvětí mrzutě.

Nagadir: ,,Vypadají všichni tví příbuzní tak rybovitě?"

Kisame: ,,Budu dělat jako, že jsem tuhle pitomou otázku neslyšel..." zamračil se.

Nagadir: ,,Co je na ni pitomého? Co si o tobě mají lidi myslet, když vypadáš jako kráčející sushi?"

Kisame: *začne nebezpečně svírat svůj meč* ,,Nesnáším ty hloupý narážky na můj vzhled..." zamumlal si pro sebe, ale tak aby to bylo slyšet.

Nagadir: ,,Chuděrka rybička má mindráky ze svého vzhledu..." ušklíbnu se.

Kisame: *rázem je na nohou a chystá se mě nejspíš zabít*

Nagadir: ,,Krej mě!" strčím do Orochimara.

Orochimaru: ,,Co? Neblbni!" vyjekne.

*poté oba naráz skloníme hlavy před Kisameho mečem, který nad námi prosviští a úspěšně zničí pohovku na které sedíme (fňuk, byla po babičce >_<), pak se rázem přesuneme na zem a v rychlosti se schováme za zbytek moji sedačky, ne že bych byla zbabělec, ale svoji hlavu mám ráda, moc ráda*

Kisame: ,,Vylez!!" zafuní a začíná se nebezpečně přibližovat.

Pain: ,,Nezabijej ji, jinak nám nezaplatí..." povzdychne si otráveně.

Kisame: ,,Nezabiju ji, jen ji useknu nohu nebo ruku, nebo obojí..." *pak se ozve jeho psychopatický smích a objeví se u nás*

Nagadir: ,,Krej mě!" postavím se, chytnu Orochimara a přesunu ho před sebe.

Orochimaru: *je mírně zmaten z nastálé situace*

Nagadir: *podívám se na Paina* ,,Odvolej toho rybího pošuka, protože jestli se mě dotkne, byť jen špičkou svého meče, tak vám nezaplatím!"

Kisame: ,,Blbost!" zakříčí a také se podívá na Paina.

Pain: *podívá se párkrát na mě a pak na Kisameho* ,,Kisame, sedni si a neotravuj..."

*Kisame se zatváří jako by mi chtěl ukousnout hlavu a nafučeně se posadí zpět na své místo a já si oddychnu, není nad vydírání... eh... tedy vyjednávání*

Orochimaru: ,,Nechtěla by ssess ke mě přidat?" otočil se ke mě čelem.

Nagadir: ,,Co? Proč bych o to měla stát?"

Orochimaru: ,,Moje tetování by ti sslušelo..."

Nagadir: ,,Ne že by se mi nelíbilo, ale...."

Orochimaru: ,,Ale?"

Nagadir: ,,Ale otázky tady kladu já..."

Orochimaru: ,,V životě jssem neviděl nikoho, kdo by dokázal Paina přinutit k tomu k čemu chce on! Někdo takový by sse mi moc hodil!"

Nagadir: ,,Vážím si tvojí nabídky, ale...."

Orochimaru: ,,Udělám co budeš chtít!"

Nagadir: *zarazím se a začnu o jeho nabídce přemýšlet* ,,Říkáš, co budu chtít, jo? Co třeba... dáš mi Kabuta??"

Orochimaru: ,,Něco realnějšího byss nechtěla?"

Nagadir: ,,Říkal jsi, že uděláš co budu chtít! Jestli mi dáš Kabuta, jsem tvoje..." *vždycky jsem chtěla osobního sluhu XD*

Orochimaru: ,,A něco jiného byss nechtěla?"

Nagadir: ,,Hmm... tak třeba... Zvučnou, k tomu Kabuta a sám se staneš mým sluhou? Pak dobiju Listovou a pak, pak ovládnu svět! Buhahahahahahaha!!!!"

Orochimaru: ,,Vůbec nejssi náročná..."

Nagadir: ,,Jo... ovládnu svět! Buhahahahahaha!!"

Konan: ,,Asi ji přeskočilo..."

Pain: ,,Co tím chceš říct? Já chci taky ovládnout svět..."

Konan: ,,Ale ty jsi něco jiného..."

Nagadir: ,,A když ovládnu svět, tak všechny ve jménu Jashina obětuju, jo!!

Hidan: ,,To zní dobře...."

Nagadir: ,,A pak... pak... pak co? Jo a pak se stanu Jashinovým poslem na zemi, jo!!"

Orochimaru: ,,Tak bereš to?" naléhavě.

Nagadir: ,,Nenech se vysmát... budu Jashinovým poslem na zemi, proč by mě měl zajímat někdo tak podřadný jako jsi ty?"

*náhle mě obklopí ochranka studia a začne mě, přes můj nesouhlas, svazovat a někam odvádět*

Nagadir: ,,Hej! Co si myslíte, že děláte? Dejte ty ruce pryč! Nech te mě být, jsem Jashinův posel!! Nech tě mě!!! Jashin vás ztrestá!!!!" vzpouzím se, mlátím kolem sebe a tak.

*ochranka mě odvádí ze studia a nakonec mě odváží, zřejmě do nejbližšího blázince...*

*heh... v blázinci je fajn...*

A ponaučení? Delší pobyt s Akatsuki je nebezpečný, moc nebezpečný, opravdu moc...
Těšte se až se z toho blázince dostanu... Jashin vás všechny ztrestá! Buhahahahahaha!!!


Sasuke a Itachi (1)

26. února 2009 v 9:20 | Nagadir |  Interview
Nagadir: ,,Rozhodla jsem se udělat krátké interview s Uchiha Sasukem. Možná to bude kapánek složité, ale třeba se mi povede vytáhnout z něj nějaké zajímavé informace... Všichni přece víme, že je to celkem zajímavá osoba s velice tragickou minulostí... Takže OK! Sasuke můžeš nastoupit!!!"

*Sasuke znuděně a otráveně vejde do studia; v hledišti se to trochu rozbouří, poněvadž je tam celkem dost jeho fanynek; a nakonec se usadí na velkou sedačku naproti mě, přičemž si katanu položí vedle sebe*

Nagadir: ,,Sasuke, tvým největším snem je zabít bratra, že? Ovšem nezdá se ti, že je pomsta trochu pasé?"

Sasuke: *vrhne po mě vražedný pohled*

Nagadir: ,,Hm... tak asi ne... *podívá se do bločku s otázkami* Kdysi ovšem tvým snem bylo, cituji: ,,Obnovení klanu a zabití určitého muže..." Všichni víme, koho tím mužem myslíš, ale jak přesně si představuješ obnovení klanu?"

Sasuke: ,,Na tuhle otázku nehodlám odpovídat...." zamručí a dál po mě vrhá vražedné pohledy.

Nagadir: ,,Ale no tak, Sasuke... Všichni tady ve studiu jsme hrozně zvědaví..." nasadím štěněcí kukadla.

Sasuke: ,,Řekl jsem, že nehodlám odpovídat..."

Nagadir: ,,A máš alespoň nějakou konkrétní představu?"

Sasuke: *mírně se začervená XD* ,,Do toho ti nic není..."

Nagadir: ,,Ty se červenáš!"

Sasuke: ,,Nečervenám!"

Nagadir: ,,Ale jo, červenáš..."

Sasuke: ,,Nečervenám..."

Nagadir: ,,Vážně? Mě to tak nepřipadá..." ironicky.

Sasuke: *začne nebezpečně svírat katanu*

Nagadir: ,,Hmm... tak nic... *listuje bločkem* Jak se ti daří ve Zvučné u Orochimara? Nemá žádné zvláštní požadavky?"

Sasuke: ,,Co tím myslíš?" nebezpečně.

Nagadir: ,,No, jestli nepožaduje něco extra... Třeba aby jsi každý večer chodil do jeho pokoje..."

Sasuke: ,,Nezacházíš trochu moc daleko?"

Nagadir: ,,Ne, vůbec... A co třeba aby jsi mu dělal masáže nebo aby jste absolvovali společnou koupel?"

Sasuke: ,,Co dělá po večerech s Kabutem je mi ukradený, ale skusit něco takového na mě, tak nepřežije..." zavrčí a o něco pevněji sevře svůj Kusanagi.

Nagadir: ,,Po večerech s Kabutem?" chytnu ho ihned za slovo.

Sasuke: ,,Říkám, že je mi to ukradený..."

Nagadir: ,,Ale z čeho soudíš, že po večerech spolu něco dělají?"

Sasuke: ,,Z ničeho..." *opět rudne XD*

Nagadir: ,,Zase se čer..."

Sasuke: ,,Nečervenám se!" varovně.

Nagadir: ,,Dobrá, jak myslíš..." pokrčím rameny, ,,Jak chceš aby se jmenoval tvůj syn?"

Sasuke: ,,Cože?!"

Nagadir: ,,No, jaké jméno bys chtěl pro svého syna..."

Sasuke: ,,A proč si myslíš, že jsem nad něčím takovým uvažoval?"

Nagadir: ,,Chceš přece obnovit klan, ne? A samo od sebe to nepůjde..."

Sasuke: *probodne mě dalším vražedným pohledem*

Nagadir: ,,Tak dobře, k tomu tématu už se vracet nebudu... (možná - pomyslí si) Jak jsi získal svůj Kusanagi? A nechtěj mi tvrdit, že ti ho Orochimaru vyplivl, protože to by bylo celkem nechutný..."

Sasuke: ,,Musím odpovídat?"

Nagadir: ,,Chceš říct, že ti ho jako fakt vypli..."

Sasuke: ,,Nic takového jsem neřekl, to tvrdíš ty!"

Nagadir: ,,Ale kde jinde by jsi ho sehnal?"

Sasuke: ,,Do toho ti nic není..."

Nagadir: ,,Umíš vůbec zformulovat jinou odpověď?"

Sasuke: ,,Umíš klást i jiný než blbý otázky?"

Nagadir: ,,To nejsou blbý otázky!" urazím se.

Sasuke: ,,Vážně? Mě to tak nepřipadá..." ironicky.

Nagadir: ,,Mluvit tady budu já!" naštvaně.

Sasuke: ,,Jak myslíš..." usměje se škodolibě a začne mě ignorovat.

Nagadir: ,,Myslím, že je čas na speciálního hosta..."

*do studia nastoupí Itachi, Sasuke se zarazí, probodne mě mega vražedným pohledem a ruka na kataně se mu začne nebezpečně cukat, Itachi ho přejede pohledem a sedne si do křesla po mé levé straně*

Nagadir: ,,Doufám, že tě moc nezdržím, ale mám pro tebe pár otázek... Lakuješ si nehty každý den nebo obden?"

*Itachi se zatváří bubákovsky a Sasuke v sobě začíná dusit smích XD*

Nagadir: ,,Žádná odpověď? Umíš vůbec mluvit, nebo jsi najednou oněměl?"

Itachi: ....

Nagadir: ,,S váma Uchihy je to vážně hrozné... Tak co třeba: Jaké bylo vyvraždění klanu? A jaké to bylo když jsi zabíjel Shisuie? Žadonil o život nebo bojoval až do hořkého konce?"

Itachi: *zatváří se mega cool drsně a v očích se mu objeví sharingan*

Nagadir: *začne se dívat do zápisníčku, protože nemá zájem o Itachiho případné Tsukuyomi* ,,Ehmm... Víte, že se na internetu objevují o vás dvou zajímavé věci? Například to, že vás párujou dohromady?"

Sasuke: ,,Cože?!" vyhrkne a začne se dusit vodou, které se napil.

Nagadir: ,,No, párujou vás dohromady... Shonen ai, Yaoi..."

Sasuke: ,,Co??! S Itachim?" *extrémně velký záchvat kašle*

Nagadir: ,,Náhodou..."

Sasuke: ,,Vždyť ho chci zabít a ne s ním..." *zase rudne*

Nagadir: ,,A jseš si tím opravdu jistý?"

Sasuke: ,,Stoprocentně!" zamračí se.

Nagadir: ,,A jaký je tvůj názor, Itachi?" obracím se na něj.

Itachi: *naprosto ignoruje mou osobnost a žmoulá konečky svých vlasů*

Nagadir: *kapička* ,,Mám tohle vůbec za potřebí? Tak jo..." obrací se na Sasukeho, ,, cítil jsi někdy něco k Sakuře?"

Sasuke: *ignoruje mě, protože se snaží rozdejchat to co se dozvěděl*

Itachi: ,,Vlastně..."

Nagadir: ,,Ano?" bleskově se otáčím a dychtivě se na něj podívám.

Itachi: ,,... nic..." dopoví a opět je mimo.
Nagadir: ,,Myslím, že je na čase tento rozhovor ukončit, protože ani jeden z našich hostů není schopen zformulovat byť jen jednu pořádnou odpověď..." extrémně kysele.

A jaké z toho plyne ponaučení? Nedělejte rozhovory s Uchihy, nemá to smysl, skoro nic z nich nedostanete...


PS: Taková blbostička, co mě napadla, inspirovala jsem se KadetJainou, která jich napsala celkem dost. Snad jí to nebude vadit, ale chtěla jsem skusit něco podobného...


No jo ^_^

11. února 2009 v 13:29 Itachi a Sasuke




Zlaťunký...

11. února 2009 v 13:18 Haku



Ples!!

9. února 2009 v 12:14 | Nagadir |  Deník...
Nálada: unavená životem a to ho mám ještě tolik před sebou *vzdychá*
Co poslouchám: 12012 - Cyclone
Co čtu: zatím nic, nemám čas ani náladu...

V pátek 6.2. 2009 se ve společenském domě v Rožnově pod Radhoštěm konal reprezentační ples, a moje třída společně ještě s 4.A byla pořadatelem. Vůbec jsem se netěšila, takové akce mě prostě nebaví. Nejsem společenský člověk, jsem těžký introvert a při představě, že tam budu muset být a kolem mě bude spousta, opravdu velká spousta lidí mě začaly popadat velmi černé myšlenky. Ale nepřijít jsem si neodvážila, přece jen jsem byla ,,pořadatel,, takže jsem alespoň mohla někde s něčím pomoci a krom toho Etsuko s Argo šly taky.
Samozřejmě, speciálně pro tuto příležitost jsem si musela pořídit šaty a boty, díkyJashinovi to nebyly žádné volánkové nebo já nevím jaké, to bych totiž asi nepřežila, a musela jsem zajít ke kadeřnici. Věřte, že šaty mám doma všehovšudy jen dvoje (i s těmi co jsem s nimi byla na plese) a boty mám jen jedny, protože tomuto způsobu oblékání vážně neholduju. Šaty jsou pro mě nepohodlné a boty, které mi matka pořídila jakbysmet a to měly jen malinký podpatek.
Když jsem nakonec přežila to, že jsem se musela obléknout do šatů a musela jsem mít holé nohy (zlaté džíny), jsem se vydala na ples a jakožto pořadatel samozřejmě v předstihu abych mohla pomoci při několika posledních úpravách.
Ples začínal v sedm, ale oficiální zahájení bylo až v osm, to ale neznamenalo, že by se tam nezačaly trousit houfy lidí už dřív (většinou příbuzní pořadatelů a učitelů), dívky měly vesměs opravdu nádherné večerní šaty a klukům v kvádrech to doopravdy seklo.
Před zahájením jsem pomáhala děvčatům s tombolou (bylo přes 300 cen) a pak už jsem jen vyhlížela svou máti, kterou jsem pozvala, protože sama bych tam asi vážně nešla. Mamka sice přišla o trochu později než jsme se domluvily, takže jsem ji nervózně vyhlížela, ale nakonec dorazila a to bylo důležité.
Seděly jsme u zadního stolu nejdál od podia společně s rodinou Etsuko (no co? když už musíme s někým sedět tak alespoň s někým koho známe, ne?). Vyvolení jedinci z naší třídy a 4.A zahájili ples krátkou, ale velmi povedenou polonésou. Dívky byly oblečeny do nádherných bílých šatů (mám podezření, že byly svatební) a měly také velmi pěkné účesy. Po tomto úvodu začala hrát kapela a začaly se prodávat tombolenky, zábava se pomalu rozjížděla. Lidé každou chvíli vyhrávali nějaké ceny a parket se začal pomalu plnit. A já jsem se úspěšně nudila, sice jsem prohodila nějaké slovo s Etsu nebo Argo, ale i tak jsem neměla co dělat.
Matka mě pořád napomínala ať se netvářím tak znudeně a nafučeně, popř zakaboněně (asi jako Ichigo XD), ať si nehraju s tombolenkama, s foťákem atd. (když ona byla nuda, neměla jsem co dělat s rukama!!). Pak mě začala otravovat s tím abych si šla zatancovat a k mé neskonalé radosti se k ní přidala i Etsuko. Nakonec se jim nějakým zákeřným způsobem podařilo mě tam vtáhnout, ale protože mě to vážně nebavilo, tak jsem se zmohla jen na nějaké mrtvolné pohupovaní (styl zobie, mumie... vyberte si XD). Pak mě na parket vytáhla i Argo, které jsem úspěšně pošlapala nohy, ale alespoň mě přinutila se usmívat, protože vedla šílený řeči: hlavně mě nelíbej na krk, nezapomeň, že nejsem Deidara (Argo je blonďatá a modrooká). Tak tuhle chvilku jsem si alespoň trochu užila.
Co dál se dělo? Polonésa měla i svou opakovačku, byla dost úspěšná, ale ani se nedivím, povedla se. Mamka, která nepije byla přinucena dát si víno, které jsem za ní musela dopíjet a jakožto abstinent to na mě nemělo moc dobré účinky >_< (no dobře, něčeho si občas dám, trochu piva, nebo něco sladkého, ale musím si dát málo, protože už jen po třech skleničkách piva mě začně bolet hlava, hold nejsem zvyklá, ale ani nemám potřebu si zvykat).
Nakonec jsme odešly ve dvanáct (ples měl končit asi ve dvě) z původních mnou naplánovaných deset. Chtěla jsem prostě odejít co nejdřív, ale mamka mě prostě musela zdržet.
Druhý den jsem si připadala jako by mě přejely nejméně dva náklaďáky, hlava mi třeštila a měla jsem kruhy pod očima větší než zlatý Ryuuzaki. Proto nesnáším akce, nudím se, moc lidí, a pak si několik následujících dnů připadám jako oživlá mrtvola...


Vaše, ještě pořád oživlá mrtvola, Nagadir

Natsuki...

5. února 2009 v 10:16 | Nagadir |  Moje výtvory
img008.jpg Natsuki picture by Nagadir_photo

Tak tohle je Natsuki z mé Naruto fanfikce, při použití své unikátní ledové Kekkei Genkai techniky...

Charllee!!

5. února 2009 v 10:13 | Nagadir |  Moje výtvory
Charllee.jpg Charllee1 picture by Nagadir_photo

Tak jsem se rozhodla nakreslit Charlleeho, senseie z fanfikce mé a mých kamarádek. Tady je zhruba ve věku sedmi, osmi let.
Nápis ,,Otósan! Watashi wa shinobi desu!,, znamená Tati! Jsem shinobi! XD Charllee byl prostě strašně milé dítě XD

Charllee2.jpg Charllee2 picture by Nagadir_photo

Tak a tady je o pár let starší, nějakých sedmnáct. Asi řeknete že připomíná Minata, a ano připomíná ho, asi proto, že jsem si ho tak vždycky představovala...
Je to jen rychlokresba a omluvte kvalitu...

Hidančik XD

5. února 2009 v 10:07 | Nagadir |  Moje výtvory
Hidan.jpg Hidan1 picture by Nagadir_photo

První pokus o Hidana... když jsem ho kreslila, tak jsem pořádně nevěděla jak vypadá takže omluvte jeho nedostatky (kosa, páska, chybějící řetízek)
Také se omlouvám za kvalitu...


Smile XD

2. února 2009 v 12:27 Boys