Říjen 2008


Allen a Lavi

30. října 2008 v 21:59 Ostatní - DGM

Rain...

30. října 2008 v 21:56 Gifi - CB

Zero a Yuki

30. října 2008 v 21:45 Ostatní - VK

Flowers...

30. října 2008 v 17:35 Naruto a Sasuke


Kapitola 19. - Nesplněný slib

28. října 2008 v 16:51 | Nagadir, Etsuko Nakamura a Argo |  Naruto: Team Charllee

,,Nikam!" vykřikl Kisame a rozběhl se na ně, holky s Gaarou před ním pohotově uskočily.
,,Suushi jsi na suuchu," prozpěvovala si Argo.
,,Jediné co dokáže je ohánět se s tím svým mečíkem," smála se Arwen.
,,No, jenže já toho taky moc nezmůžu," vzdychla Ayame rozmrzele.
,,Nic si z toho nedělej, podívej se kolem. Všude nádherný, jemný písek..." usmál se Gaara a ukázal na široké nekončící písečné pláně.
,,Akorát tak pro tebe," odfrkla si.
,,Itachi, teď mě to napadlo, když jsi vyvraždil svůj klan, proč jsi nezabil i Sasukeho?" zajímala se Argo, když už byl poblíž tak proč taky ne, že.
,,Možná, proto, že ho máš moc rád..." chytila Arwen záchvat smíchu.
,,To by bylo velmi idilické... Oba znenávidění bratři se po mnoha letech..." sepjala Ayame ruce.
,,Obejmou a políbí..." přerušila ji Argo.
,,Budu zvracet..." oklepal se Gaara.
,,Ne! Udobří!" zamračila se. Kisame už dál nedokázal snést jejich ignoraci, znovu se na ně rozběhl a snažil se je zasáhnout mečem, avšak bezvýsledně.
,,Kisame, nech toho, nebo tě svléknu jako Kakashiho!" rozčilovala se Arwen, kterou to přestalo bavit hned při prvních pokusech.
,,Kakashiho?" promluvil Itachi po několika dlouhých minutách.
,,Ty, ty umíš mluvit?" rozkoktala se Argo a nevěřícně na něj hleděla.
Kisame využil jejich překvapení a opět zaútočil. ,,Ksakru, Kisame... přestaň se s tím ohánět, jestli si ublížiš, tvá jikernačka se bude zlobit!" vrčela Arwen nazlobeně. ,,Nech ho, vždyť nás ovívá!" usmála se Argo a uskočila přes Samehadou.
,,Jo, je tu vedro, mít tak trochu vody..." postěžovala si Ayame.
Kisame se náhle zastavil a pohlédl na svého týmového partnera: ,,Itachi - san, co je to jikernačka?"
Se všemi to švihlo. ,,Bože! Ta ryba je vážně blbá!" zvedala se Ayame s nevěřícným pohledem.
,,Já nejsem ryba!!" ohradil se Kisame.
,,Hmm... ale vzhledem tomu odpovídáš..." zamyslela se Arwen.
,,Ochutnáme, uvidíme..." Argo se na něj nepříjemně ušklíbla. Arweniny vlasy k němu vystřelily, jeden pramen mu vyrazil Samehadu z ploutve, chci říct z ruky, zbytek ho obmotal a začal pomalu dusit. ,,Myslíte, že by mu vadilo, kdybych si do něj kousla?" zeptala se Argo se zájmem.
,,Vadilo!!!" začal sebou Kisame zmítat.
,,Tak si kousni..." přisunula ho blíž k ní.
,,Ne! Pomóc! Itachi - san!!!!!" volal Kisame, to už ale k němu Argo přiskočila a kousla ho skrz plášť do pravého bicepsu. Jakmile však ucítila sladkou chuť, trhla a vyrvala mu kus masa. Kisame zařval bolestí.
,,Fuj! Sladký lidský maso! Tohle určitě není ryba!" vyplivla to a bleskově si otírala ústa. Najednou se za Ayame objevil Itachi a přiložil ji kunai ke krku, využil situace kdy se zabývaly jeho parťákem.
,,Kurva, kde se tam tak najednou vzal?" vyhrkla Argo znechuceně. Ayame se jen mírně pootočila a pohlédla na něj.
,,Asi chceš Kisameho, že?" zeptala se ho Arwen a mrštila jím směrem k němu. Uchiha od Ayame odskočil, jeho parťak proletěl těsně kolem něj a rozplácl se o menší skálu. Přesně v tu chvíli Itachi hodil směrem k Ayame několik kunaiů.
,,Ayame, pozor!!!" vyhrkly Argo i Arwen zároveň. Bylo však pozdě. Kunaie ji zasáhly, ale ukázalo se, že šlo o pouhý Kage Bunshin.
,,Sorry, ale jinak to nešlo...." seskočila odněkud zvrchu, z nějaké menší skály.
,,Pitomče, takhle nás děsit!" zlobila se Arwen.
,,Vždyť jsem se už omluvila..." zamračila se.
,,No jo, měly bychom jít..." zabručela Argo, protože se slunce pomalu ale jistě blížilo k západu.
,,Já jsem měla v úmyslu odejít už dávno, ale jistý Uchiha mě mírně pozdržel..." zamračila se Ayame ještě víc.
,,No, jestli se jistý Uchiha nepohne, tak se mu nic nestane..." zahrozila Arwen, protože ji přítomnost dvou členů jisté zločinecké organizace nebyla příliš příjemná.
,,Myslím, že se stejně pohne," zamyslela se Argo.
,,Bojovalo by se mi s ním lépe, kdyby se tvářil trochu lépe, ale on vypadá jako nějaký strašidlo s tím svým výrazem..." vzdychla Ayame bezradně.
,,Dobře, vzdávám to. Jsem utahaná, špinavá a mám náladu pod bodem mrazu... Jestli zautočí, zabiju je..." mračila se naštvaně Arwen. Ayame ji probodla pohledem.
,,Já jdu pryč, jdeš se mnou Argo?" pohlédla na ni.
,,Jásně, jdeš Gaaro?" usmála se na něj.
,,Dobře, pojď Ayame," přikývl a pobídl zbývající dívku.
,,Víte co? Já tady chvíli zůstanu a něco si vyřídím. Pokud chcete, můžete si vzít do parády Kisameho, ale ať z něj něco zbyde!" dodala při pohledu na vzrušeně svítící oči Argo.
,,Dobrá, budeme poblíž kdybys nás potřebovala..." přikývla Arwen a opět uchvátila Kisameho. ,,Pojď půjdeme si hrát..." usmála se na něj.
,,Itachi - san!!!!" zaúpěl zděšeně, ale jeho parťák ho ignoroval. Arwen s ostatními odešli a Itachi s Ayame osaměli. Ani jeden z nich netušil co může od toho druhého očekávat. Ayame se vybavila vzpomínka na slib, který ji kdysi dal. ,,Vždycky tady budu abych tě ochránil, nikdy tě neopustím, to ti slibuju..."
,,Kdysi jsi mi dal slib a nesplnil ho..." zachmuřila se. Tušil že na to bude myslet, že se k tomu vrátí.... ,,Některé věci už nelze vrátit zpět..." vzhlédl k nebi.
,,Čeho jsi tím chtěl dosáhnout? Tvůj bratr tě z celého srdce nenávidí, mě jsi zničil budoucnost... Kolik mysliš, že lze cítit nenávisti k jednomu člověku?"
Itachimu se z jistých nejasných důvodů vynořila jedna ze skrytých vzpomínek...
Společně s Ayame pomalu kráčel ke svému domovu. Byla velmi nervózní, protože ji měl dnes představit svému otci.
,,To bude v pohodě..." řekl a pevně stiskl její ruku.
,,Možná, ale..." vzdychla.
,,Ale, co?" zastavil se a pohlédl ji do očí.
,,Slyšela jsem, že je velmi přísný a nevím jestli se mu budu zamlouvat..." koukala do země.
,,Neukousne tě..." zasmál se.
,,To tvrdíš ty..."
,,Zbytečně si děláš starosti, budu tam přece s tebou..." ozářil ji úsměvem.
,,Tak jo..." vzdychla a pokračovali v cestě. Když stanuli na práhu jeho domu, Ayame se na chvíli zastavila aby si dodala odvahy a teprve pak odsunul dveře....
,,Jsi pitomec, víš to?" přetnula tok jeho vzpomínek.
,,Ayame, já..." začal.
,,Co?" přerušila ho nabroušeně. ,,Měl by sis na to vymyslet opravdu sakra dobrou výmluvu abych ti to zbaštila," složila ruce a vrhala po něm nepříjemné pohledy. Itachi se na ni dlouze zahleděl a pak se opět začal utápět ve vzpomínkách.
.......................
,,Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!! Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!! Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!!" ozývalo se z nedalekého uskupení skal, když si Gaara s Arwen přehazovali Kisameho přes menší temnou propast.
,,Schválně, za jak dlouho vykrvácí..." řekla Argo se zaujetím.
,,Má někdo stopky?" zeptala se Arwen.
,,Už jsou to dvě hodiny..." zamyslel se Gaara. Křik naráz ustál. ,,Asi omdlel..." konstatoval.
,,Argo, prober nám ho, ale nezabíjej ho..." ,,Takže mu nemám prokousnout krk?" ,,Ne..." Argo se mu tedy poněkud nonšalantně zakousla do levého bicepsu a trhla, Kisame náhle a neradostně procitl.
,,Díky," křikla a opět si s ním začali přehazovat.
,,Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!! Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!! Aaaaaaahhhhhh!!!! Buch!!"
..........................
Ayame vešla dovnitř, octla se ve veliké místnosti, kde před ní na zemi seděli Fugaku a Mikoto. Uctivě se uklonila a pak se také posadila, Itachi se uvelebil vedle ní.
,,Takže ty jsi ta Ayame, že?" zkoumal ji Fugaku pohledem.
,,Ano, to jsem... pane..." sklopila oči.
,,Hodně jsem toho o tobě slyšel, rád bych ti položil pár otázek."
,,Pokud to bude možné, pokusím se Vám na ně odpovědět, pane..."
,,Kolikpak ti je let?"
,,Myslím, že jsem asi stejně stará jako Váš syn Itachi, tudiž čtrnáct..."
,,Jak dlouho se už s Itachim znáš?"
,,No... bude to pět let, co jsme se poprvé potkali..."
,,Vážně?" podivil se a tentokrát se pohledem přesunul na Itachiho, který se krátce zarazil.
,,Je to pravda, otče," vzpamatoval se vzápětí, ,,známe se už pět let. Omlouvám se, že jsem ti o Ayame neřekl dříve..." sklopil i on svůj zrak.
,,Řekni mi něco o svých rodičích..." přesunul se pohledem zpět k Ayame.
,,Nemám rodiče... tedy, alespoň nevím, že bych nějaké měla..."
,,Nemáš rodiče?" ozvalo se v jeho hlase zaujetí.
,,Tím si popravdě řečeno nejsem jistá. Nevím jestli stále žijí nebo zda už jsou mrtví, taktéž nevím jestli jsem se narodila v této vesnici, protože do svých devíti let si nic nepamatuji. Pokud Vás ale zajímá něco víc o mě, můžete se poptat mého sensei, který mě vychovával, protože jeho a své dvě týmové partnerky považuji za skutečnou rodinu."
,,Hmm... Ještě by mě zajímalo proč, ač k tomu již máš věk, nemáš status ninji."
,,To je velice složité, pane. Nestudovala jsem na Akademii a tudíž ho ani oficiálně mít nemohu."
,,Přesto se však účastníš i těch nejtěžších misí typu S..." usmál se poprvé za celou dobu.
,,Ano, to ano," podívala se mu zpříma do očí, ,,Hokage - sama pravděpodobně uznal, že jsou mé schopnosti natolik dostačující abych se takových misí mohla účastnit. Můžete se ho na podrobnosti zeptat, určitě Vám dokáže dát lepší odpověď než já."
,,Mikoto, co si o této mladé dámě myslíš?" pohlédl na svou manželku.
,,Je to milá a hodná dívka. Pokaždé, když k nám přišla na náštěvu mi pomáhala s domácími pracemi nebo se starala o Sasukeho. V domácnosti se vyzná a určitě by z ní byla velmi dobrá matka," usmála se. Ayame zrudla a Itachi vedle ni taktéž.
,,Myslím, že nebude vadit, když se budeš s Itachim nadále stýkat... Můžete odejít..." pokynul jim Fukagu. Oba dva se zvedli, uctivě se uklonili a zmizeli ve dveřích.
,,Uf... měla jsem dojem, že mi vydí až do žaludku. V prvních chvílích jsem si myslela, že mě z tama vykáže..." oddechla si, když se vzdálili.
,,Líbila ses mu," usmíval se Itachi.
,,Opravdu?" podivila se.
,,Tvářil se vážně, ale pak se usmál a jeho oči nebyly vůbec chladné. Hodnotil tě a myslím, že ses mu opravdu líbila..."
,,Nechej toho, cítím se trapně..." začala se opět červenat.
,,Měla by jsi být štěstím bez sebe! Otec je opravdu velmi přísný, ale tebe si oblíbil hned první den co tě spatřil!" radoval se.
,,Nech už těch lichotek..."
,,Určitě ho učarovaly ty tvoje dokonalé modré oči, těm neodolá žadný Uchiha!"
,,Itachi!!"
,,Musel by být slepý, kdyby přehlédl tvou dokonalost..." usmál se a políbil ji.
,,Neblázni! Tady na ulici..." odtáhla se od něj poplašeně a začala se rozhlížet.
,,Neboj, teď už to nemusíme skrývat když o nás otec ví, teď si konečně můžeme pořádně užít jeden druhého..." zářil štěstím.

Ayame se na něj podívala. ,,Itachi... byly přece doby kdy jsme byli přátelé. Byl jsi první neznámý člověk v Konoze, který se ke mně choval normálně..." zavzpomínala. ,,Teď jsou však některé vzpomínky..." vzdychla.
,,Jsou co?" nadzvedl obočí. (Etsuko: ,,Ať taky konečně otevře tlamu...")
,,To bys měl sám nejlíp vědět!" odsekla. Itachi se začal pomalu posouvat vpřed, Ayame znejistěla a raději se posunula vzad o stejnou vzdálenost o kterou se on přisunul.
,,Ayame, půjdeš se mnou. Tvůj démon je velice důležitý..." řekl tónem, který požadoval stoprocentní poslušnost.
,,Být tebou, tak se moc nepřibližuju, protože tvůj kámoš není v zrovna příjemné situaci..." couvala dál. ,,Můj kámoš?" pousmál se škodolibě a opět se přiblížil.

Kapitola 18. - Bílá, modrá, černá

28. října 2008 v 14:54 | Nagadir, Etsuko Nakamura a Argo |  Naruto: Team Charllee

,,Tak co, Arwen, jseš připravená?" zeptala se jí Argo a sevřela kunai.
,,Dělej si co chceš..." pokrčila rameny. Argo se proti ní rozběhla a začala po ní házet kunaie a vše co jí přišlo pod ruku (Etsuko: ,,Šutry, noviny, toaletní papír, cihly, ohryzky, živou krávu, Tobiho..." Nagadir: ,,Netušila jsem, že jsou na skládce..."). Arwen její vlasy spolehlivě ochraňovaly, a když se k nim odpoledne přidala Ayame, dala se taky konečně i do pohybu. Po nějaké chvíli byla s Argo vyčerpaná a tak se v nich začali probouzet démoni. Arwenin přítel to vycítil a následoval jejich příkladu. Světle modrá, bílá a černá chakra stoupala k nebi, přičemž se navzájem proplétaly. Po chvíli stál na planině ohromný jednoocasý bílý vlk, dvouocasý černý vlk a bílá kočka.
,,Rád tě vidím, Bílá kočko..." promluvil bílý vlk.
,,I já tebe, a musím ti doopravdy poděkovat..." řekla ironicky.
,,Za co?" zavrčel nechápavě.
,,Díky tobě jsou dívky ve velkém nebezpečí," vysvětlila. ,,Kdyby jsi se tehdy neprobudil, nemuseli jsme se já a černý vlk taky probouzet," zamračila se.
,,Kdybych se neobjevil, byla by Ayame označkovaná a to jsem nemohl dopustit. Navíc, ty by jsi na mém místě udělala to samé," vrčel rozzlobeně.
,,Neudělala," zakroutila hlavou.
,,Jo, udělala."
,,Ne."
,,Jo!"
,,Ne!!"
,,Přestaňte se hádat. Co se stalo se stalo, to už nezměníme. Můžeme jen doufat a podporovat je," přerušil je černý vlk.
,,Máš pravdu... Pokud zemřou ony, zemřeme i my," přikývla bílá kočka.
,,Je to příliš velká daň za to, že smíme přebývat v jejich tělech... Ale, když uvážíme, že jsme s nimi už tak dlouho, je to obdivuhodné..." zamyslel se bílý vlk.
,,Trochu jsi přibrala, Bílá kočko..." změnil černý vlk téma a zavrtěl svými dvěmi ocásky.
,,Máš něco proti?" zaprskala a sekla po něm tlapou. Černý vlk uskočil s radostným zavrčením do bezpečné vzdálenosti. ,,Aha! To máš jen tak nadýchanou srst. Jde poznat, že se o tebe Argo stará..."
,,Ty taky vypadáš k světu..."
,,Co si takhle přeměřit síly?" navrhl bílý vlk.
,,To ti to minule nestačilo?" zeptal se ho černý.
,,Ne, musím ti to oplatit," vycenil zuby, což se mohlo vzdáleně pokládat za úsměv.
,,Tak jo..." ušklíbl se a vrhl se na něj. Skotačili spolu jako dvě malá štěnata a kolem dokola se naháněli po pláni. Bílá kočka se k nim po chvilce, kdy přes ní několikrát vzrušeně překočili, musela prostě připojit. Nakonec to vše skončilo tak, že černý vlk ležel na zádech a bílý vlk s kočkou ho drželi v šachu.
,,Tak co?" zeptal se ho bílý vlk.
,,Můžete mě pustit?" zavrčel černý, protože se mu tahle odevzdaná pozice nezamlouvala.
,,No jo..." přikývl bílý a i s kočkou odstoupili. Černý vlk se postavil a pořádně se oklepal, takže se z něj slušně zaprášilo. ,,Už je večer, měli bychom skončit, zítra můžeme pokračovat," řekl. Oba dva zbývající démoni přikývli, pomalu začali přenechávat vládu na děvčatech, a začali se měnit zpět.
Ayame, Argo i Arwen ještě chvíli seděly a oddechovaly. Pak bez jediného slova vstaly a odešly.
V hotelovém pokoji, jejich dočasném domovu, si sedly nad šálkem čaje. ,,To je nuda, když tu není Charllee..." vzdychla Arwen, když uplynulo několik zdlouhavých minut.
,,Jo, taky mi chybí, vždycky to byl dobrý terč..." přikývla Argo.
,,Můžeme si ho někým nahradit," navrhla Ayame rozjařeně.
,,Ale kým?" podívala se na ni Arwen. Všechny tři se na pár minut zamyslely.
,,Bakiho!!!" vykřikly naráz.
,,Jo, vypadá nepříjemně a určitě ho to bude štvát!" pousmála se Argo.
,,Vždycky jsem měla dojem, že je divný..." souhlasila Ayame.
,,Takže dohodnuto, jdem po něm..." usmála se Arwen škodolibě a všechny tři vyrazily z hotelu na lov své kořisti...
Baki si uvolněným krokem vykračoval ulicí v nově nastalé písečné bouři. Najednou se ale zastavil. ,,To je zvláštní, mám dojem, jako by mě někdo sledoval..." řekl si pro sebe a rozhlédl se. Avšak nikoho podezřelého nespatřil.
,,Myslíš, že nás viděl?" zašeptala Argo Ayame, obě se krčily za sudem nějakých pár metrů od něj.
,,Blázníš? Tahle skrýš je dokonalá!"
,,Doufám, že to nebude Arwen moc trvat!" ošila se.
,,Neboj, nebude..." objevila se vedle nich.
,,To bylo rychlé... Kam si ji nastrčila?" zeptala se ji Ayame.
,,Aaaaaahhhhh!!!" ozval se výkřik.
,,Aha... Támhle vlevo..." odpověděla si sama.
,,To ještě neví o dalších dvou...." usmála se Arwen škodolibě.
,,Ksakru! Kterej debil?! Zabiju ho!!" vyhrabal se Baki z půlmetrové díry. ,,Pitomý žerty..." zamručel a pokračoval v cestě. Po deseti vteřinách se opět ozval křik.
,,Hm... zdá se, že objevil další..." uchechtla se Ayame.
,,Jo, ale tahle je hluboká metr!" vysvětlila Arwen a všechny vykoukly zpoza sudu.
,,Až toho debila, co udělal tyhle díry najdu, tak ho přetrhnu!!!" rozčiloval se Baki a když se vyprostil, tak se opatrně posouval vpřed.
,,Ten má výdrž... Já bych to radši vzala po střechách..." kroutila Argo hlavou.
,,Kdepak výdrž, je to debil..." nesouhlasila Ayame.
,,Aaaa.... pomóc!"
,,Už našel tu třímetrovou...." poznamenala Arwen.
,,Snad si nic nezlomil, protože tam jinak zůstane až do rána, a to bych mu nepřála... co to kecám?" zarazila se Ayame, když si uvědomila co řekla.
,,Pořád lepší, než kdyby ta díra byla plná vody..." řekla Argo.
,,Pořád to můžem změnit...." ušklíbla se Ayame.
,,Myslím, že pro dnešek toho má dost, jdem spát..." zavelela Arwen a holky ji následovaly.
............................
Druhého dne se odehrávalo to samé. Opět se dostavily na místo se skálou, stouply si naproti sobě a začaly soustředit chakru. Ani jedna z nich si nijak nevšímala dvou členů Akatsuki, kteří je ze skály pozorovali. Chakra dívek byla zpočátku stejná, ale pak se postupně změnila ve tři odlišné barvy, typické pro chakru jejich démonů. Když se v nich napolo probrali pustily se do boje. Všechny tři se změnily v rozmazané, rychle se pohybující, čáry. Itachi stojící na skále zapojil sharingan, zároveň byl připraven k obraně, kdyby se dívky rozhodly zaútočit.
,,Hrome, kde jsou?" rozhlížel se Kisame, protože je vůbec nestíhal. ,,Itachi-san, vy je vidíte? Kde jsou?" pohlédl na svého týmového partnera. Uchiha se podíval vzhůru. Kisame ho následoval a spatřil střetnutí světle modré a černé chakry společně se zábleskem. Obě dívky odletěly, každá na jinou stranu a dopadly na všechny čtyři. Okolo nich se začala divoce obtáčet chakra a vytvořila auru v podobě jejich vlků.
Najednou se odněkud vzal ohromný proud vody a zamířil na Arwen, ta se nadechla a vychrlila proti němu krvavě rudý plamen. Itachi a Kisame se raději mírně stáhli, přesto je ale ani na okamžik nespouštěli z očí. Argo se zachytila na skalním převisu pod Itachim, protože se chtěla vyhnout Ayameniným proudům vody, kteří se svíjeli jako hadi a útočili na vše se pohybující. Nepříjemně zaprskala a vlasy se jí naježily. Nakonec vyskočila vysoko do vzduchu, obalila jí bílá chakra a změnila se do ohromné bílé kočky. Když dopadla zpět na skálu, zem se mírně otřásla. Bílá kočka si nijak nevšímala Itachiho a Kisameho, kteří stáli mezi její předními tlapami, pozorovala boj Arwen a Ayame.
,,Co to k čertu je?" zděsil se Kisame, když hleděl na obludně velké stvoření nad sebou.
,,Bílá kočka. Velmi vzácný démon s léčivými schopnostmi," ozval se po jejich levici hlas. Byl to Gaara. Bílá kočka se k němu sklonila a nechala se pohladit, předení které ze sebe začala vydávat nemělo daleko k hromovému dunění. To už ale na písečné pláni před nimi stál Bílý a Černý vlk. Oba se do sebe pustili. Byl to tvrdý boj. Černému se podařilo po několika dlouhých minutách položit bílého na záda. Chtěl se na něj vrhnout, ale ve vzduchu se střetl s Bílou kočkou, která s ním mrštila o skálu.
,,Kočky jsou hrdé a zákeřné, speciálně bílé..." oklepal se když se postavil.
,,Doufám, že sis moc neublížil," strachovala se o něj.
,,Nic mi není," zívl a pak se opět pustil do boje s bílým vlkem. Naprosto je ovládlo jejich vlčí já.
Itachi s Kisamem se raději o nic nepokoušeli, stačil by jediný podnět a mohli by být mrtví.
Všichni tři démoni spolu bojovali opravdu velmi dlouho, ale když se začalo slunce klonit k západu, začali se měnit zpět na Arwen, Ayame a Argo. K zemi začaly padat tři bezvládná těla, do vzduchu se však zvedl písek, všechny je zachytil a jemně položil na zem.
,,Holky, máme problém..." otevřela Ayame oči.
,,Jaký?" zeptala se Arwen.
,,Charllee?" zeptala se Argo.
,,Ne," zakroutila hlavou.
,,Orochimaru?" hádala dál.
,,Ten by si to už po děvětadvacáté netroufl..." začala se Arwen protahovat.
,,Ne, je to starší já toho, jenž o sobě prohlašuje, že je Mstitel!"
,,Velký bratr Itachi?" otevřela Argo jedno oko.
,,Jo, velký bratr Itachi," přikývla a posadila se.
,,Co tady chtějí?" posadila se i Arwen a podrbala se ve vlasech. ,,Díky, ale nemusel jsi se nemáhat," pohlédla na Gaaru.
,,Nemusel, ale chtěl," usmál se.
,,Co budeme dělat?" přemýšlela Argo.
,,To záleží na tom, co udělají oni," pokrčila Ayame rameny.
,,Má chakra je skoro na nule, pochybuji že bych měla energii bojovat," postěžovala si Arwen.
,,Co kecáš?" sjela ji pohledem Ayame.
,,Já to vyřídím, počkej tady..." šeptl Kisame Itachimu a odvážně se vypravil k děvčatům. Pět metrů od nich se zastavil. ,,Půjdete s námi!" řekl.
,,Kdo?" zeptala se nechápavě Argo.
,,Vy!" vysvětlil.
,,Proč?" ptala se dál.
,,Protože!"
,,Protože proč?"
,,Protože jsem to řekl!"
,,Protože to říkáš ty a nebo někdo jiný, suuushi?"
,,Jsem Kisame..."
,,Konečně se někam dostáváme, to ti to trvalo než jsi se představil Kisame-chan, a nebo ještě líp sushi..." usmála se Ayame.
,,Rády bychom, ale maminka nám zakázala chodit s cizími lidmi," pokrčila Arwen rameny.
,,Ale my žádnou maminku nemáme," pohlédla na ni.
,,To je jedno," máchla rukou.
,,Máme maminku, maminku Charlleeho - sensei," nesouhlasila Argo zásadně.
,,Ale ta nám nikdy neříkala, že nemáme chodit s cizími lidmi, spíš nás upozorňuje na to abychom cizím lidem neubližovaly," opravila jí Ayame.
,,Myslíš, že nám Sasuke poděkuje, když mu doneseme zvalchovaného Itachiho," zasnila se Arwen, při představě Itachiho s monoklem.
,,Těžko říct, chtěl by si ho přece nechat sám pro sebe... lakomec jeden!" zamračila se.
,,Ayame!" napomenula ji Argo.
,,No já vám nevím, ale když už, tak bych se čistě prakticky zbavila toho malého pošetilého Sasukeho..." zavrčela Arwen tiše.
,,Tak to ne, Sasu je roztomilý, byla by ho škoda a dobře se mi s ním bojuje..." namítla Ayame.
,,Nedivím se... uděláš si z něho boxovací pytel, a zavěsíš ho za nohy ke stromu," uchechtla se Argo při té představě.
,,Doufám, že jste to nezkoušely!" zhrozila se, obě nasadily svatouškovský výraz.
,,No, ale nemluv o zavěšení na strom. Oro by v tuto chvíli začal útočit a ti dva tam pořád jen stojí," poznamenala Arwen při pohledu na jejich, obzvlášť Itachiho, nezměněnou pozici.
,,Trvá mu to jen co je pravda, to už i moje mrtvá babička je rychlejší než on!" souhlasila Argo.
,,Pojďme, jen ztrácíme čás s podřadným tvorem a sushim..." pokynula jim Ayame.
,,Máš pravdu, ta jejich mužská inteligence..." neodpustila si Arwen posměšně.
,,Arwen!" okřikla ji Argo.
,,Jen by mě zajímalo jakou inteligenci má malý pošetilý bratříček..." zamyslela se.
,,Asi dost velkou," dumala Ayame.
,,Teda, tak to je mistr světa," ušklíbla se.
,,Počkat, tak teď to nechápu," zarazila se.
,,Ayame, mužská inteligence!" plácla se Argo do čela.
,,Aha! Mužská inteligence..." došlo jí to po chvíli.
,,To ti to trvalo," poplácala ji po rameni.
,,No jo, tak jdeme," zavelela nakonec.


Moc jim to spolu sluší...

26. října 2008 v 19:56 Ostatní - N
Raději pod perexem XD




Juchú!

26. října 2008 v 19:39 Společné - Team6